Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád  potvrdil, že zaznamenán byl vysoce patogenní typ H5, který ale podle něj není nebezpečný pro lidi.

„U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. I přesto jsou lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů. Budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků,“ uvedla hlavní hygienička Eva Gottvaldová.

V ochranném pásmu je 150 000 kusů drůbeže

V Ivančicích na Brněnsku ptačí chřipka postihla 20 kusů drůbeže, už je utracená. V Moravském Krumlově na Znojemsku čeká utracení sto kusů drůbeže v zahrádkářské kolonii, uvedl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava. Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo. V něm se nachází 150 000 kusů drůbeže.

Zleva ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Zleva ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL)

FOTO: Petr Horník, Právo

K aktuální situaci se ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyjádřil na tiskové konferenci. Na začátku sdělil, že bylo jenom otázkou času, kdy se ptačí chřipka dostane i do Česka, protože její výskyt byl sledován už na Slovensku, v Německu a v Maďarsku. Pravděpodobně tedy kontaktem s divoce žijícími ptáky se dostala i do českých malochovů.

Za nenahlášení hrozí pokuta až dva milióny

Nyní čeká majitele likvidace nakaženého ptactva. Jurečka i Semerád vyzvali chovatele, aby se nebáli výskyt ptačí chřipky hlásit, třeba z obav před finanční ztrátou. Vyšetření drůbeže, likvidace, ale i náhrada škody jim totiž bude zaplacená. „Jsme připraveni jako ministerstvo zemědělství tyto náklady a tyto škody hradit, takže není důvod, aby velkochovatel nebo zemědělec tyto informace nechtěl zveřejnit,” řekl Jurečka.

Semerád dodal, že v případě zatajení úhynu drůbeže a výskytu ptačí chřipky hrozí chovateli pokuta až dva milióny korun. Chovatelé se mohou další podrobnosti dozvědět na webu státní veterinární správy.

Inkubační doba je u ptačí chřipky velice krátká, takže majitel záhy pozná, že je jeho chov infikovaný. Opeřenci hynou podle Semeráda do 24 hodin po nakažení. Lidé by se v této době také měli vyhnout kontaktu s mrtvými ptáky

Vlastníci malochovů by také měli podle Semeráda přijmout zvýšená bezpečnostní opatření. Například by měli svoji drůbež zajistit tak, aby nepřišla do kontaktu s nakaženými divokými ptáky. Velkochovy jsou podle něj bezpečnější, protože tam se dodržují přísná pravidla, takže drůbež nepřijde do styku s divoce žijícím ptactvem.

Virus se rozšířil z Asie

Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.

Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko, objevila se také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, MaďarskuChorvatsku.

V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 miliónů korun.

Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012. Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost – nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka.