Tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu sice poslední dobou roste, otázka ale je, co bude za čas. Podle společnosti Ukrtransgaz, která přepravu zajišťuje, ho Rusko navzdory zvýšení poplatků letos dodalo už přes 73 miliardy kubíků, v porovnání s loňskem je to o 22 procent víc.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Experti však varují, že Ukrajina může o pozici významného tranzitního přepravce brzy přijít. Smlouva s ruským Gazpromem jí totiž vyprší už zhruba za dva roky. A zrovna v té době se Moskva chystá spustit dva nové plynovody.

Turecká past

Rozruch poslední dobou budí zejména projekt plynovodu Turkish Stream. Parlament v Ankaře již příslušnou dohodu s Ruskem v říjnu ratifikoval a schválil ji i prezident Erdogan. Trasa povede po dně Černého moře, fungovat by měl plynovod od roku 2019. Na Ukrajině projekt zvedl obavy, že země ročně přijde o poplatky za přepravu přinejmenším 15 miliard kubíků plynu, jež do Evropy nově potečou přes Turecko. Politici v Kyjevě proto spekulují, zda by nebylo lepší lukrativní „rouru“ honem prodat, než ztratí na ceně až „turecká past“ sklapne.

Zdroj, který nese miliardy
Za tranzit ruského plynu do Evropy inkasuje Ukrajina ročně dvě miliardy dolarů
Kapacita tranzitního plynovodu přes Ukrajinu je zhruba 110 miliard kubíků
Systém je ale využíván maximálně ze tří čtvrtin
Letos by Ukrtransgaz měl do Evropy přepravit na 80 miliard kubíků

Šéf ukrajinské společnosti Naftogaz  Andrij Kobolev varoval, že Ukrajina může ztratit přes dvě miliardy dolarů (téměř 51 mld. korun) ročně.

„Budou-li realizovány projekty Nord Stream 2 a Turkish Stream, nebude mít Ukrajina vůbec žádný tranzit,“ prohlásil. Podle něj by cena tranzitního systému klesla na pětinu. Nyní má podle neoficiálních odhadů hodnotu kolem 25 miliard dolarů.

Další zdroje však tvrdí, že jde o planý poplach. Ruský ekonomický deník Vědomosti chlácholil, že si Moskva s Turky zase nemůže být až tak jistá. Erdogan se totiž ukázal jako vrtošivý partner, když kontakty s Kremlem  pozastavil po incidentu se sestřelením ruského vojenského letounu.

Navíc – schválená dohoda prý neznamená, že plynovod bude skutečně postaven. Rusko už investovalo v přepočtu asi 10 miliard korun do projektů, které se z různých důvodů nepodařilo realizovat.

Bruselské kroky hnuly Kyjevu žlučí

Ukrajinu vzhledem k situaci hodně dopálilo říjnové rozhodnutí z Bruselu: Evropská komise (EK) zrušila omezení, jež ruskému Gazpromu povolovalo využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL. Ten je napojený na Nord Stream, jenž vede plyn koncovým zákazníkům do Německa a ČR.

Bruselský krok umožňuje Gazpromu rozšířit kapacitu Nord Streamu prostřednictvím Nord Streamu 2 rovněž po dně Baltu a tak se vyhnout tranzitu právě přes Ukrajinu. Kyjev to považuje za podraz. Ukrajinský parlament vyzval Brusel, aby zrušil rozhodnutí, jež podle poslanců ohrožuje energetickou bezpečnost celé Unie. Prezidenti Polska a Ukrajiny oznámili, že budou společně blokovat kroky, které by měly usnadnit Gazpromu přístup na evropský trh.

Podle Koboleva jsou oba projekty „politicky angažované“. „Tyto projekty mají dva cíle:  první je vítězství nad Ukrajinou v ekonomické válce a druhý dobytí východní Evropy. Je to stará metoda – rozděl a panuj,“ míní šéf Naftogazu.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno ujistil, že Moskva projekt Nord Stream 2 uskuteční navzdory výhradám Polska, Pobaltí i Ukrajiny. Obavy ze závislosti na ruském plynu označil za „hloupé a nicotné“ – podle něj je závislost v plynovém byznysu vzájemná.

Šéf Gazpromu Alexej Miller nicméně v minulosti oznámil, že od roku 2020 bude tranzit přes Ukrajinu tvořit maximálně 15 miliard kubíků. Tranzitní systém přes Ukrajinu má odhadovanou maximální kapacitu kolem 110 miliard kubíků ročně.
Ukrajinští experti varují, že zemi hrozí nejen ztráta miliardových příjmů z přepravy, ale že jí navíc pustí žilou péče o nevyužité potrubí. To by se totiž muselo nákladně zakonzervovat.

„Je to velký problém. Udržování prázdného systému bude dražší, než kolik činí stávající příjmy,“ shrnul analytik Taras Čornovil.