Hlavní obsah

V Maďarsku se na výjimky nehraje. Evidenci tržeb tam zavedli pro všechny

Čeští živnostníci budou k evidenci tržeb připojeni jako poslední z visegrádské čtyřky. Podle údajů českého ministerstva financí existuje některá z forem evidence tržeb v 15 zemích EU. Co se výjimek, o nichž se v posledních dnech živě diskutuje na české politické scéně, týká, přístup je různý. Třeba v Maďarsku se na ně příliš nehraje.

Foto: Attila Balazs, ČTK/AP

Černý pátek v maďarském městě Nyíregyháza (ilustrační foto)

Článek

V Maďarsku jsou od povinnosti EET částečně osvobozeni jen ti, kteří obchodují na místě bez internetového připojení. Pokladnu si ale stejně musí pořídit a jednou za měsíc posílají data na CD nebo po pracovním dni zanesou pokladnu na místo, kde je pokrytí dostupné, a data odešlou. Výjimka se uděluje jenom na rok a pak se musí obnovit.

Společným jmenovatelem v zemích, které EET zavedly, byl počáteční odpor.

„Všude to bylo nechtěné dítě. Ve všech zemích panovaly různé vášně, rozsah toho, co se událo v Česku, jsem však ještě nezažil,“ řekl Miloslav Karaffa, ředitel společnosti Elcom Prešov, která je největším slovenským výrobcem pokladen.

Na Slovensku si EET pochvalují

Na Slovensku musí řada podnikatelů již léta evidovat hotovostní tržby. Stát si opatření pochvaluje coby jeden z nástrojů k potírání daňových úniků, vyplývá z informací slovenského ministerstva financí a finanční správy.

Povinné používání pokladen, které se na Slovensku původně vztahovalo zejména na prodejce zboží a poskytovatele vybraných služeb, stát loni rozšířil na řadu dalších profesí, jako jsou například hoteliéři, lékaři, veterináři, advokáti, notáři, exekutoři či cestovní kanceláře.

„Cílem rozšíření o další služby bylo, aby se částečně eliminovaly výjimky z povinnosti používat registrační pokladny, aby se dosáhlo eliminace krácení přijatých tržeb a aby se reagovalo na podněty občanů, kteří upozorňovali na nezákonné postupy některých podnikatelských subjektů při přijatých hotovostních platbách,“ uvedla mluvčí slovenského ministerstva financí Alexandra Gogová.

V Chorvatsku, které bylo pro Česko vzorovým modelem, podnikatelé žádnou dotaci na pokladny formou odečtu z daní nedostávají. Všechna pokladní řešení musí být navíc certifikovaná stejně jako na Slovensku. Tři etapy zavádění – od restaurací přes maloobchod a volné profese – proběhly v Chorvatsku v jednom roce.

V Rumunsku, které používá podobný systém jako Maďarsko, se fázuje podle velikosti podniků, a to od největších po nejmenší. V Maďarsku pak začala povinnost pokladen platit pro všechny živnostníky najednou.

Vykazované tržby rostou

Zatímco na Slovensku se z výjimek mohou těšit pouze majitelé vysokohorských chat bez trvalého napájení elektřinou, ve Švédsku se povinnost EET netýká například taxislužeb.

V Belgii jsou na EET připojeni pouze restauratéři a hospodští, a to po dohodě s vládou, která jim v době krize snížila DPH. Ve Švédsku došlo podle Finanční správy ČR po zavedení evidence tržeb v roce 2010 k nárůstu vykazovaných tržeb v průměru o 5,2 procenta a daňové inkaso vzrostlo v přepočtu o 8,1 miliardy korun.

Podle Karaffy je však vyčíslení přínosů problematické. „Publikované odhady výnosu na daních většinou nezahrnují efekt zvýšení příjmů státu na základě zdravotních odvodů, sociálních dávek, snížení kriminality, omezení černé práce nebo úhrad špinavými penězi v následných obchodních výměnách bez dokladů. Očekávaný efekt z EET uváděný v médiích tak může být i několikanásobný,“ odhaduje Karaffa.

Se zavedením EET v Chorvatsku se snížila například sazba DPH na restaurační služby z 25 na deset procent. Výběr DPH ovšem zůstal podle dostupných údajů přibližně stejný, na úrovni 40 miliard kun (v přepočtu zhruba 144 miliard korun) ročně.

Kritici EET také poukazovali na to, že v jihoevropské zemi po zavedení evidence skončilo 50 tisíc podnikatelů. Podle dnes již bývalého chorvatského ministra financí Borise Lalovace se ale jednalo o administrativní zrušení nefunkčních živností.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám