Ekonomové jsou dobří při analýze růstu cen nebo negativních důsledků majetkové nerovnosti. Mnohem větší výzvou je pro ně odhadovat dopad politických událostí, zvláště těch, se kterými nejsou z minulosti žádné zkušenosti, píše americký list.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

„Autoři předpovědí mají často sklon přifukovat pravděpodobnost nejhorších scénářů,“ řekl Philip Tetlock z Pensylvánské univerzity.

Podle něj je motivuje snaha zaujmout svým varováním a šance, že se ukáží jako proroci, zatímco když se netrefí, lidé na to většinou zapomenou. “To v průběhu času negativně dopadá na důvěru v odbornou komunitu,“ dodal.

Svět se nezbořil

Příkladů, kdy se kvůli politickým rozhodnutím „svět nezbořil“, je víc.

Někteří ekonomové varovali, že politická bitva kolem amerického rozpočtu v roce 2013, která vyústila nuceným zmrazením rozpočtových výdajů, vyvolá recesi, tedy pokles americké ekonomiky. V uvedeném roce nakonec stoupla o 2,7 procenta.

Kdy se katastrofické scénáře nenaplnily

Vývoj akciových indexů v USA a Británii a výnosů řeckých dluhopisů. Politické události vyvolaly  výkyvy, nezpůsobily ale obrat trendu.

FOTO: Novinky.cz s použitím WSJ

Podobně v letech 2010 a 2012 mnozí ekonomičtí experti hrozili, že masívní program nákupu dluhopisů centrální bankou (Fed) vyvolá hyperinflaci, růst cen komodit a propad kurzu dolaru. Nic takového se nestalo, dodává WSJ.

Grexit se nekonal

V roce 2015 se v hojném počtu objevila varování, že když Řecko v referendu odmítne záchranný program, země zbankrotuje a bude muset odejít z eurozóny.

„Řecká ekonomika rozhodně nedosahuje zářných výsledků, ale země nezkrachovala. Bankovní systém byl otřesen, ale nezhroutil se. V zemi se stále platí eurem,“ shrnuje list.

Předseda strany SYRIZA Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras

FOTO: Fotis Plegas G, Reuters

Ekonomové nemohli tušit, že krátce po řeckém NE záchrannému programu v referendu se politici s věřiteli stejně dohodnou na mírně upravené variantě třetího záchranného balíku, kterou posléze schválil řecký parlament. Řecké banky pomáhá držet nad vodou Evropská centrální banka.

A jak je tomu v případě brexitu? Od referenda 23. června uplynuly víc než dva měsíce. Ve druhém čtvrtletí britská ekonomika zrychlila a Britové se nebáli víc utrácet. [celá zpráva]

Přitom před referendem nejen politici, jako ministr financí George Osborne, ale i řada ekonomů předvídala, že rozhodnutí o odchodu z EU vyvolá recesi téměř okamžitě, píše WSJ.

Akcie se vrátily k růstu

Krátce po referendu britské akcie ztrácely, obavy se přenesly i na další trhy v Evropě a zámoří. Panika, která by vyvolala sestupnou spirálu, ale nenastala. Akciové trhy ze zotavily a například britský akciový index FTSE100 v půlce srpna vyšplhal na téměř rekordní hodnoty.

Počty nezaměstnaných v Británii se v červenci podle statistik snížily. Nepotvrdilo se tedy, že by zaměstnavatelé kvůli brexitu výrazněji propouštěli.

Britská libra po referendu oslabila vůči dolaru téměř o deset procent. Později ztrátu mírně korigovala. Britové tak při nákupech v zahraničí relativně zchudli. Ovšem jak upozorňuje například bývalý guvernér britské centrální banky, slabší libra pomůže exportu a může podpořit potřebnou změnu struktury ekonomiky.

Současné vedení centrální banky rychle reagovalo a na podporu ekonomiky snížilo úrokové sazby.

Další experti ale upozorňují, že Británie ještě nemá vyhráno, protože její skutečný odchod z EU ještě nenastal.

„Nemyslím si, že můžete vinit ekonomy z toho, že varovali (před brexitem). Je to spíš chronický než akutní problém, jehož důsledky se skutečně projeví až v delším časovém horizontu,“ řekl americkému deníku ekonom ratingové společnosti S&P Paul Sheard.