I přesto, že dochází k rozvoji bezhotovostního placení a zavádění nových způsobů bezhotovostních plateb, růst hodnoty peněz v oběhu nebyl zatím nijak zásadně ovlivněn. Roční výroba peněz neklesá, naopak stoupá v důsledku ekonomického oživení a větší potřeby peněz, uvedla na svém webu centrální banka.

Současně ale dodává, že dlouhodobě je množství hotovosti (oběživa) nepochybně menší, než kdyby bezhotovostní platby neexistovaly.

Zajímavosti kolem české měny
Od prvního dne, kdy začala platit česká měna, 8. února 1993, došlo z původních 28,1 miliardy k nárůstu oběživa o 473,1 miliardy.
Pokud bychom všechny bankovky evidované v oběhu položili podélně jednu za druhou, vznikl by pás o délce 63 000 km (tato vzdálenost je delší než 1,5krát kolem rovníku). Bankovky a mince položené vedle sebe by vytvořily pás o délce přes 100 000 km.
Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 8 500 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 425 vagónů po 20 tunách.
 Zdroj: ČNB

„Ačkoliv současný vývoj směřuje k dalšímu rozšíření bezhotovostních plateb, bude hotovost ještě dlouho důležitou součástí peněžního oběhu. Nejpočetnější zastoupení mezi českými penězi má podle našich statistik dlouhodobě tisícikorunová bankovka a korunová mince,“ uvedl mluvčí ČNB Marek Zeman.

Lidé víc vybírali kolem pádu IPB

V polovině roku 2000 se na hodnotě oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky, kdy lidé zjevně vybírali více hotovosti.

Extrémní výběry hotovosti se objevily také na konci roku 2008, po nich následovala dvouletá stagnace oběživa. Tyto jevy souvisí podle ČNB s finanční a navazující hospodářskou krizí.