Eurozóna podle něj nemůže očekávat, že se situace změní během několika let. Politici to ale dobře vědí, jen se tváří, že nejde o dlouhodobý problém. „Je to něco, co potrvá přinejmenším celou jednu generaci,“ prohlásil Verheugen.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Naši politici by konečně měli říci pravdu – že ministři financí jsou snílci, když tvrdí, že Řecko bude za tři roky stát na vlastních nohou,“ uvedl bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie.

Verheugen podotkl, že o tříletém horizontu záchrany Řecka se mluvilo už v roce 2010 při schvalování prvního záchranného balíčku pro Atény. Letos v únoru přitom eurozóna prodloužila do konce června platnost druhého balíčku a odborníci nevylučují, že bude nutné poskytnout zadlužené zemi i další podporu.

Podle něj je třeba připravit dlouhodobý koncept, který by umožnil nastartovat reálnou ekonomiku středomořské země. „Uvést Řecko do konkurenceschopného stavu je záležitost desítek let, je ale třeba začít s tím hned,“ řekl bývalý eurokomisař.

Řecko si půjčuje i na platy státních zaměstnanců

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu, pomohla mu EU a také Mezinárodní měnový fond. Země za to musela slíbit zásadní restrukturalizaci. Celkem se jí dostalo pomoci ve výši 240 miliard eur.

Peníze země dostává průběžně podle toho, jak probíhá restrukturalizace ekonomiky. Nová řecká vláda ale chce znění dohody změnit. Eurozóna nechce na představy Řecka přistoupit.

Atény nyní nutně potřebují peníze, protože nemají z čeho zaplatit chod státu, není ani na výplaty mezd státních zaměstnanců. EU vyčkává na dohodu s vyplacením 7,2 miliardy eur (asi 200 mld. Kč). Atény ale současně musí splatit MMF 973 miliónů eur (asi 26,7 mld. Kč).