Zelený byznys mecenášů Motoristů. Budou za ně kopat na ministerstvu životního prostředí?

To totiž určuje, na co a komu půjdou stovky miliard z evropských dotací rozdělovaných Státním fondem životního prostředí. Třeba z operačního programu Životní prostředí, kde by se mělo do roku 2027 rozdat 61 miliard korun.

Nebo z Modernizačního fondu, který je určený na výstavbu fotovoltaických nebo větrných elektráren, snižování spotřeby energií nebo snížení emisí v dopravě.

Podle mluvčí státního fondu Stanislavy Beyerové by Česko v rámci tohoto programu, který poběží až do roku 2030, mělo vyčerpat 384 miliard korun.

Z toho už ministerstvo schválilo projekty za celkem 210 miliard korun. Mezi žadateli jsou jak obce, tak i soukromí podnikatelé.

„Plán včetně rozpočtu na rok 2026 schválila vláda loni v září a předpokládá administraci a financování projektů přijatých do již vyhlášených výzev v oblasti teplárenství, modernizace průmyslu, budování nových obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor ve veřejném a rezidenčním sektoru,“ upřesnila Beyerová.

Mezi schválenými příjemci je i úspěšný podnikatel František Fabičovic, který vlastní moravskou společnost vyrábějící sanitární techniku Alcadrain a Motoristům dal loni v dubnu na předvolební kampaň do sněmovních voleb milionový dar.

Podle seznamu státního fondu loni v květnu získal souhlas s poskytnutím téměř 7,5 milionu na novou fotovoltaiku určenou pro jednu ze svých výrobních hal. Udělil jej ještě bývalý ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nový ministr za Motoristy však může vedle dotací zasáhnout i do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Moravě, která vznikla teprve loni v létě. I tady má Fabičovic svoje zájmy. Jeho soukromá obora, kde obnovil původní krajinu, částečně zasahuje do CHKO, a to se Fabičovicovi nelíbí.

Soutok řek Dyje a Moravy, tedy nově vzniklé CHKO, je přitom unikátní i v evropském měřítku. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Obývá ho 900 druhů rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský.

V oblasti měl byznysový plán i Richard Chlad, kontroverzní podnikatel, který veřejně podporoval a prosadil do politiky prezidentem odmítnutého motoristického kandidáta na ministra Filipa Turka. Ten dnes na ministerstvu životního prostředí působí jako neplacený zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal.

Chlad se spojil s podnikatelem Pavlem Ďurinou, který v uplynulých letech skoupil asi sto hektarů u hranic turisticky oblíbeného Lednicko-valtického areálu. Chtěl tam ve dvou lokalitách postavit nové bydlení pro dva tisíce lidí.

První lokalita spadá pod CHKO, druhá ne. Chlad s Ďurinou spolu v roce 2023 založili společnost FVE Lednice a jak název napovídá, kromě novostaveb měla vzniknout na tomto místě i solární elektrárna. Chlad v ní má šedesátiprocentní podíl, Ďurina čtyřicetiprocentní.

Loni v létě se proto Ďurina snažil přesvědčit lednické zastupitele, aby změnili územní plán jeho pozemků tak, aby se na nich dalo stavět, ale neuspěl. Z projektu tedy zatím sešlo.

Postavit solární elektrárnu v CHKO přitom není nemožné. Je k tomu ale nutný souhlas správy daného CHKO a stavba nesmí narušit ráz krajiny.

Chlad s Ďurinou nebyli úspěšní ani s další fotovoltaickou elektrárnou na jihu Moravy. V nedalekých Hustopečích měla vzniknout další elektrárna, ale ani tam Ďurina na změnu územního plánu nedosáhl. Stejně jako v Lednici kvůli tomu, že šlo o pozemky s vysoce kvalitní ornou půdou. Už v roce 2023 mu tedy vedení tamní radnice záměr zamítlo.

Chlad je stejně jako jeho chráněnec Turek známý zálibou v luxusních autech a veteránech. V minulosti také patřil k blízkým uprchlého mafiána Radovana Krejčíře, který si nyní odpykává 35 let vězení v Jihoafrické republice.

Peníze získal z hazardu. Nyní ale větší část jeho byznysu tvoří solární elektrárny právě na jihu Moravy. Vlastní tři funkční: v Hodoníně, Zaječí a Hovoranech.

Chlad na otázky Novinek nereagoval. Pro Seznam zprávy však už dříve řekl, že investic do solárního byznysu lituje. Teprve loni prý splatil vysoké úvěry, které si na postavení elektráren vzal. „Teď se budu necelých pět let modlit za slunečné počasí, abych opravdu něco vydělal,“ prohlásil loni Chlad.

Fabičovic má nevyřízené účty s ministerstvem kvůli oboře Obelisk, kterou v uplynulých dekádách vybudoval u Lednice. Do obnovy původní nivy podle svých dřívějších vyjádření pro média investoval 300 milionů. Z evropských fondů na to dostal 50 milionů.

Vykoupil pozemky, nechal vyčistit stará říční ramena a kanály Dyje a opět vyhloubit tůně. Podařilo se mu tak vrátit aspoň částečně původní krajinu. Oboru poté oplotil, prý kvůli lidem, kteří se k přírodě nechovali šetrně. Dovnitř je pouští pouze po předchozí domluvě a s průvodcem.

V jeho areálu stojí i jedna z památek Lednicko-valtického areálu Obelisk, na jejíž opravu místní obyvatelé před lety přispívali.

Obory přitom musí zůstat přístupné pro veřejnost, i když jsou v soukromém vlastnictví. „Majitel je může zavřít jen na přechodnou dobu, třeba v době lovu,“ řekl k tomu bývalý ministr a dnes poslanec Hladík.

Obora má rozlohu 800 hektarů a do CHKO spadá asi 330 hektarů, včetně zdroje vody, se kterou by prý Fabičovic nemohl volně nakládat.

Fabičovic je nyní v zahraničí, na otázky redakce přislíbil odpovědět později.

Ministr přitom nemůže sám o sobě chráněnou krajinnou oblast zrušit. Může ale navrhnout změnu zákona a snažit se ji omezit.

A předseda strany, dočasný šéf rezortu životního prostředí a ministr zahraničí Petr Macinka to už deklaroval. Podle něj vyhlášení CHKO zbytečně omezuje lidi, kteří tam žijí. V půlce ledna jasně řekl, že nakládání se soukromými pozemky v oblasti CHKO Soutok se má zjednodušit.

Podle Macinky je nutná úprava legislativy. „Abychom se nedotkli ochrany přírody, ale abychom přestali šikanovat tisíce majitelů, kteří tam třeba mnohdy investovali svoje peníze, vzali si úvěry a je to jejich jediné živobytí. A pak přišel vrchnostenský stát a v podstatě jim zakázal s tím majetkem nakládat,“ vysvětlil Macinka. Hovořil o „zeleném znárodňování“.