Článek
Možnost vyslechnout si informace, názory a argumenty související s projektem větrného parku využilo ve čtvrtek v Mimoni odhadem 350 lidí. Sál místního kina zaplnili do posledního místa, na některé ani nezbyly židle.
Během večera lidé slyšeli názory a postoje starostů několika obcí v okolí Ralska, stanovisko Národního geoparku Ralsko, ale také názory zástupců několika státních institucí.
Výhrady vůči záměru ČEZu v Mimoni prezentoval ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář. „Pro nás jako památkáře jsou v této oblasti důležité tři osy, které spojují dvě národní kulturní památky, Bezděz a hotel s vysílačem na Ještědu, a také vrch Ralsko. Jsou to nejvýznamnější dominanty, které by byly při pohledových aspektech výstavbou větrných elektráren významně ovlivněny,“ uvedl Krčmář.
„Na svých cestách Evropou jsem se nikde nesetkal s tím, že by se větrný park takovýchto rozměrů stavěl do takové blízkosti kulturních a národních kulturních památek, jako se to plánuje v Ralsku,“ dodal Krčmář.
Lesníci: Dopadlo by to i na zubry
Za Vojenské lesy a statky (VLS) vystoupil Roman Vohradský, bývalý šéf celého státního podniku a dnes ředitel jeho mimoňské divize. „Hospodaříme tady přes sedmdesát let. Naše hospodaření je nejen lesnické, ale i zemědělské, myslivecké, rybářské a dotýká se i ochrany přírody. A nechceme, aby se tady větrný park vybudoval, protože by tato naše sedmdesátiletá práce přišla vniveč,“ prohlásil Vohradský.
Upozornil, že obří větrné elektrárny by mohly mít negativní dopady i na unikátní rezervaci zubrů, kterou VLS provozuje v oboře Židlov uvnitř bývalého vojenského prostoru, v místech, kde mívala sovětská okupační armáda tankovou střelnici. „Máme i studii, která potvrzuje, že vybudování větrného parku by mělo vliv na zubří stádo,“ konstatoval bez dalšího upřesnění Vohradský.
Větrný park Ralsko
Záměr vybudovat šestnáct obřích větrných elektráren v katastru Ralska, konkrétně v místních částech Náhlov a Svébořice, představila společnost ČEZ PV & Wind (ze Skupiny ČEZ) vloni v červenci. Větrníky mají mít mimořádné parametry - osu rotoru ve výšce 160 metrů a list větrníku má v horní úvrati dosahovat výšky 250 metrů (pro srovnání: nejvyšší mrakodrap v Česku, AZ Tower v Brně, měří 111 metrů) . Šlo by o suverénně největší větrné elektrárny v Česku. Krajský úřad v Liberci v září rozhodl, že dopady projektu musí vyhodnotit dokumentace vlivů na životní prostředí, tzv. velká EIA. Na tu ale nakonec nemusí vůbec dojít. Do dalšího postupu se totiž může promítnout vznik takzvaných akceleračních zón.
Státní podnik má podle něj ještě jeden důvod, proč se mu větrné plány Skupiny ČEZ nezamlouvají. „Pozemky, na kterých hospodaříme, patří státu. A má o ně zájem resort obrany. Armáda je chce využívat pro taktická cvičení, například topografů, logistiků nebo parašutistů. Vybudování větrných elektráren by mohlo tento výcvik do budoucna zkomplikovat,“ dodal Vohradský.
ČEZ nabízí miliony
Šestnáct větrných elektráren chce ČEZ postavit na pozemcích, které patří soukromé osobě. Vývoj záměru s větrnými elektrárnami ale pozorně sleduje i státní Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). V Mimoni to potvrdila Šárka Mazánková, botanička a dendroložka.
„Týká se nás to, protože to není jen o tom, že se tam postaví věže větrných elektráren, ale ten zásah bývá daleko komplexnější. Když už tam budou větrné elektrárny, tak to bude vyžadovat další infrastrukturu, která se na to může nabalit. Je potřeba to chápat komplexně,“ upozornila Mazánková.
Dominanta Prahy, Žižkovský vysílač (na snímku), měří 216 metrů. Lopatky větrných elektráren v Ralsku dosáhnou ještě o 34 metrů výše .
Účastníkům jednání v Mimoni ukázala na plátně i mapu, z níž bylo zřejmé, že záměr ČEZu má vzniknout poměrně blízko chráněných lokalit a přírodních rezervací.
„Ty chráněné hodnoty v okolí jsou skutečně hodně vysoké. Je tam nejen chráněná krajinná oblast, ale jsou tam i evropsky významné lokality i ptačí oblast. Kumulace zákonem chráněných lokalit je tam velká a vzdálenost od místa, kde má větrný park vyrůst, není zanedbatelná,“ upozornila botanička.
Zástupci investora, tedy Skupiny ČEZ, se mimoňské debaty nezúčastnili. Očekává se, že dorazí až na veřejnou debatu, kterou zorganizuje přímo město Ralsko. To je mimo jiné jedinou samosprávou v celém okolí, která k záměru ČEZu neměla vůbec žádnou připomínku.
Zástupci Skupiny ČEZ městu vloni na neveřejném jednání nabídli za spolupráci na projektu finanční kompenzace až do výše 600 milionů korun a město už zřejmě na nabídku přistoupilo. Starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO) například před Štědrým dnem rozeslal lidem v Ralsku do schránek dopis, v němž slíbil, že všechny miliony od ČEZu rozdělí radnice do každé domácnosti.
