Článek
"Na Slovensku je minimální mzda ještě o 50 eur vyšší. Kdybychom se tam chtěli inspirovat, museli bychom požadovat při růstu kurzu koruny 1500 korun," uvedl Středula.
Podle šéfa odborů je debata o minimální mzdě v Česku „neuvěřitelně ideologicky zatížena". Růst nejnižšího příjmu na zvýšení nezaměstnanosti podle něj žádný vliv nemá. Za adekvátní považuje částku 800 až tisíc korun.
Minimální mzda na Slovensku je 380 eur (nyní asi 10 526 korun). Podle šéfa Senátu Milana Štěcha (ČSSD) okolní státy mají „stejné podnikatelské prostředí", minimální mzda je tam ale vyšší. Pracovníci v Česku se tak prý stávají "zaměstnanci druhé kategorie".
Štěch je přesvědčen o tom, že růst minimální mzdy má pozitivní dopad na celou ekonomiku. Vytváří tlak na zvýšení ostatních výdělků, lidé mají víc peněz a chtějí víc utrácet, roste poptávka po výrobcích, takže podnikatelé mohou začít víc vyrábět a prodávat, popsal šéf Senátu.
Premiérovi je to sympatické
Minimální mzda se letos od ledna zvedla o 700 korun na 9200 korun. Postupně by měla podle plánů vlády dosáhnout dvou pětin průměrné mzdy. Ta byla podle ČSÚ loni ve třetím čtvrtletí 25 219 korun, dvě pětiny jsou 10 088 korun.
„Nebudu říkat žádná konkrétní čísla. Rozumím stanovisku pana předsedy Středuly. Je mi sympatické, ale já si počkám na stanovisko ministerstva práce a na jednání odborů a zaměstnavatelů," řekl Sobotka.
Ministryně práce má nyní připravit zprávu o růstu v minulých letech, dopadech zvýšení a o možném vývoji do budoucna. Diskutovat o materiálu pak budou členové vlády, předáci a podnikatelé na tripartitě. Pokud se odboráři se zaměstnavateli nedohodnou, rozhodne kabinet, řekl Sobotka. Uvítal by však, kdyby se podařilo najít shodu nejen na přidání pro příští rok, ale i pro rok 2017.
Premiér řekl, že je stoupencem zvyšování minimální mzdy. Podle něj by měla zajistit, aby práce i za nejnižší výdělek byla výhodnější než pobírání dávek. Růst by měl brát ohled ale na situaci podniků a na trhu práce, dodal.
