Ruská centrální banka ve středu oznámila, že masivně intervenovala, aby udržela hodnotu měny. Jen v pondělí na to použila dvě miliardy dolarů. Od začátku roku použila ke stabilizaci slábnoucí měny už 80 miliard dolarů ze svých devizových rezerv.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Intervence mírně pomohly, kurz dolaru byl stanoven na 63,35 rublu, na euro 89,95. Vůči dolaru posílil o 4,4 rublu, k euro o 6,61.

Lidé berou obchody útokem, nakupují elektroniku i auta. Bojí se, že propad rublu přinese velké zdražování. Masově také mění rubly za valuty.

Některé obchody zavřely a přeceňují zboží. „Pro výrobce i prodejce automobilů je v době měnové nestability z hlediska zisku výhodnější zastavit prodej a počkat, až se situace stabilizuje," řekl agentuře Reuters generální ředitel automobilového portálu Autodealer.ru Oleg Dackiv.

Obchodní dům s nábytkem Ikea už oznámil nové vyšší ceny.

Vývoj kurzu rublu k dolaru

Vývoj kurzu rublu k dolaru

FOTO: David Ryneš, Novinky

Medvěděv ve středu podle RIA Novosti zdůraznil, že při stabilizaci měny se budou uplatňovat jen tržní metody. To byl jasný vzkaz obyvatelům, kteří se co nejrychleji pokoušejí směnit rubly za valuty, neboť se obávají devalvace. Promluvil i o příčinách krize, které jsou podle něj vnější: „Potýkáme se s problémy a výzvami, které jsou spojeny s dvěma hlavními faktory, jež jsou nezávislé na naší zemi. Je to dlouhodobý pokles cen ropy a řady dalších komodit a negativní vlivy zahraniční politiky. Myslím sankce. Finanční trh je pro naše banky, naše firmy prakticky uzavřen. Samozřejmě že rubl na to nemůže nereagovat.”

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv na krizovém zasedání kvůli rublu.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv na krizovém zasedání kvůli rublu.

FOTO: RIA Novosti, Reuters

Rusko připravuje na příští rok rekapitalizaci úvěrových organizací. Centrální banka uvalila moratorium na přecenění portfolia směrem dolů. To by mělo snížit citlivost trhu a umožnit bankám používat ke kalkulacím kurzy z předchozích kvartálů. Měly by se také zvýšit úroky z vkladů na 3,5 procenta z dosavadních dvou.

Rusko ve strachu z vyšších cen zachvátila nákupní horečka.

Rusko ve strachu z vyšších cen zachvátila nákupní horečka.

FOTO: Dmitry Lovetsky, ČTK/AP

Spirála inflace

Podle ruského statistického úřadu Rosstat činí inflace od začátku roku k 15. prosinci 9,4 procenta. Od začátku prosince do 15. pak činí 0,8 procenta, přičemž loni byla za celý prosinec jen půl procenta.

Za poslední týden stouply ceny cukru o 3,1 %, vajec o 2,7 % a mouky a rýže v rozmezí od 1,2 % až 1,9 %.

Pokus zastavit propad rublu i inflaci zvýšením úrokových sazeb na 17 procent ale přinesl pravý opak, rubl dále oslabil a Rusové se vrhli na směnárny, aby slábnoucí měnu vyměnili za valuty.

Rusové ve strachu z růstu cen nakupují v Ikey

Rusové ve strachu z růstu cen nakupují v Ikey

FOTO: Pavel Golovkin, ČTK/AP

V Paříži žijící ekonom Sergej Gurijev řekl BBC, že inflace má silný dopad na obyvatele, protože růst platů a důchodů zůstává za devítiprocentní inflací.

Firma Apple přestala prodávat v Rusku své výrobky na internetu. Už minulý měsíc Apple zvýšil své ceny v Rusku o dvacet procent. Kvůli slábnoucímu rublu byly v Rusku jeho výrobky lacinější než jinde v Evropě. Očekává se, že ceny výrobků Apple v Rusku vzrostou o dalších deset procent, řekl analytik Mobile Research Group Eldar Murtizin. Od 16. prosince zvýšil cenu výrobku jihokorejský Samsung.

Rusové rychle nakupují elektroniku ve strachu z růstu cen.

Rusové rychle nakupují elektroniku ve strachu z růstu cen.

FOTO: Dmitry Lovetsky, ČTK/AP

Navíc se objevuje i strašidlo nezaměstnanosti, protože Gazprom oznámil propuštění 15 až 25 procent ze svých 459 000 zaměstnanců.

Strach z opakování krize z roku 1998

Rusové se bojí, aby se neopakovala krize z roku 1998, kdy se rubl propadl na dno. Tehdy Rusko zavedlo dokonce stoprocentní úrokové sazby a devalvovalo měnu.

„Pamatuju si rok 1998 velmi dobře a my se skutečně vracíme do těchto dob,“ uvedl úvěrový analytik ING Banky v Moskvě Jegor Fedorov, i když dodal, že nyní má Rusko větší rezervy. Podle něj ale neřízený pád rublu a to, že na něj centrální banka hned nereagovala, připomíná silně situaci z té doby.

Bývalý šéf ruské centrální banky Sergej Aleksašenko je přesvědčen, že situace je nyní ještě mnohem horší, protože krize je rozsáhlejší: „Je to enormně bolestné, ale chyby byly jasné a vláda věděla co dělat.“

Moskvan míjí směnárnu

Moskvan míjí směnárnu

FOTO: Alexander Zemlianichenko, ČTK/AP

Na druhou stranu má Rusko letos 200 miliard dolarů přebytek v zahraničněobchodní bilanci a 400 miliard rezerv v zahraničních měnách.

Podle mnohých je za aktuální krizí tajemný obchod s firemními dluhopisy ruské ropné společnosti Rosněft, která jich upsala za 10 miliard dolarů. Podle některých analytiků to firma udělala s pomocí centrální banky. Problémem je, že velké petrochemické společnosti jako ruský Gazprom, ale i brazilský Petrobras a mexický Pemex upisovaly dluhopisy s vysokým úročením, vzhledem k poklesu cen ropy ale tyto dluhopisy padají a investoři se jich zbavují.

Strach v sousedních zemích

Propad rublu vyvolává obavy v sousedních zemích, jako je Ázerbájdžán nebo Gruzie. Tamní expert Soso Arčavadze upozornil, že krize v Rusku bude mít na Gruzii velký dopad. Kvůli devalvaci ruského rublu se sníží kupní síla Rusů a poklesne export z Gruzie do Ruska. Výměna s Ruskem tvoří 60 procent gruzínského zahraničního obchodu.