Vývozy českých exportérů by mohly směřovat například do Kazachstánu, zemí Latinské Ameriky či zemí postsovětského Společenství nezávislých států (SNS). V případě mléčných výrobků je to Čína nebo Vietnam.

Státní správa se nyní podle Prouzy bude snažit především o to, aby české firmy mohly expandovat na trhy mimo Rusko. Napomoci tomu má i větší angažovanost ambasád, organizace CzechTrade a častější obchodní cesty prezidenta i členů vlády.

Dopad na českou ekonomiku

Dopad sankcí lze podle Prouzy zatím jen těžko odhadovat. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v pátek dopad sankcí Evropské unie vůči Rusku odhadl na 2,2 miliardy korun ve snížených tržbách českých podniků a 700 ohrožených pracovních místech.

Odvetné zemědělské a potravinářské sankce Ruska podle něj ohrozí tržby v řádu 300 miliónů korun a 130 pracovních míst.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se obává, že sankce budou mít dopad spíše na tisíce, než stovky pracovních míst.

Zavádění sankcí

Evropská unie koncem července v reakci na situaci na východě Ukrajiny zpřísnila sankce vůči Rusku. Zakázala mimo jiné nové vojenské kontrakty, vývoz technologie a softwaru, kterou je možné využít vedle civilních i pro vojenské účely či  špičkové technologie pro těžbu ropy a břidličného plynu.

Rusko v reakci na sankce Západu zakázalo v minulém týdnu veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie i Spojených států [celá zpráva].