„Letošní rok by mohl přinést postupné oživení ekonomiky, domácí poptávky v evropských zemích a obrat k lepšímu i na pracovním trhu,“ uvedl pro Novinky analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Z hospodářského růstu eurozóny by měla těžit i česká ekonomika.

Zda však vyšší obrat zahraničního obchodu a slabší koruna dopomohou k výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti, není podle Nováka příliš jisté. K mírnému ekonomickému oživení by v případě Česka mělo dojít.

Růst tuzemské ekonomiky však bude podle analytika Václava Frančeho zřejmě pomalý a křehký. „Na předkrizová tempa sedm procent ročně můžeme zapomenout. I tři procenta budou úspěch,“ sdělil Novinkám.

Otazníky nad korunou

Jak uvedl analytik Jiří Škop z Komerční banky, otazníkem nadále zůstává, zda Česká národní banka posune cílovou úroveň kurzu na 28 Kč/EUR, či ještě výše, kdy a jak tento režim opustí a jestli koruna poté bude posilovat. Podle Škopa se dá očekávat, že intervenční režim bude nutné držet po celý letošní rok a ještě během první poloviny příštího roku. „Poté by koruna měla posilovat, nikoli však skokově,“ dodal.

Pokud se podíváme za oceán do Spojených států, i tam by měl ekonomický růst letos sílit. „Výkup cenných papírů americkou centrální bankou (Fed) se pozitivně odrazil na růstu tamní ekonomiky a postupném snižování nezaměstnanosti,“ připomněl Novák. Spojeným státům navíc prospívá nižší cena energií po zvýšení těžby zemního plynu z břidlic.

Nebezpečí velkého zadlužení

Hlavním problémem v eurozóně zůstává přílišné zadlužení, a to jak na úrovni státního dluhu, tak na úrovni zadlužení domácností. „Ohnisko nákazy by však tentokrát klidně mohlo přijít ze severu. Švédko, Dánsko či Nizozemsko sice mají podíl veřejného dluhu k HDP nízký, ale míra zadlužení tamních domácností je enormní a trh s nemovitostmi neprodělal téměř žádný pokles, jako tomu bylo například v Irsku či ve Španělsku,“ varuje Novák.

Zásadním problémem Česka zůstává slabá domácí poptávka, což znamená, že domácnosti ani podniky neutrácejí. Pokud by se opětovně zhoršil ekonomický vývoj v eurozóně, negativně by se tato skutečnost odrazila na obratu zahraničního obchodu, a nepomohla by ani slabší koruna.

Podle analytika Petra Dufka z ČSOB tak bude zásadní, zda se začne zlepšovat finanční situace domácností a zda firmy znovu obnoví svoji doposud utlumenou investiční aktivitu.

Překážkou i rychle rozvíjející se země

Ani Spojené státy nemají zdaleka vyhráno. Jak Novák uvedl, Fed se sice snaží předvídat dopady ústupu od kvantitativního uvolňování a příliš ho neuspěchat, avšak celková rizika s ústupem od této politiky lze jen obtížně vyčíslit. „Negativní dopady se mohou projevit výraznějším nárůstem úrokových sazeb, výprodejem akcií či v extrémním případě opětovným poklesem cen nemovitostí,“ dodal.

Překážkou k výraznějšímu růstu světové ekonomiky mohou být i rychle se rozvíjející země, tzv. emerging markets, v čele s Čínou. Podle Dufka je už nyní, kdy Fed začal omezovat svůj program tisku dolarů, vidět tlak na oslabování měn Turecka, Jižní Ameriky a některých zemí v Asii. „Letošní rok bude tedy zajímavější právě pro tyto země, které omezená nabídka levných dolarů přinutí začít řešit domácí strukturální problémy spojené s jejich vnitřní a vnější nerovnováhou,“ vysvětlil pro Novinky.