Článek
Vyšší podíl zaměstnanců než v Česku ve směnném provozu vykazují Chorvatsko, Slovinsko, Slovensko a Polsko, kde přesahuje 30 procent. Naopak velmi málo je tento systém uplatňován v Dánsku, Belgii či Francii.
V Česku podíl těchto zaměstnanců v posledních letech klesl. Před šesti lety dosahoval 30 procent, od roku 2007 kolísal mezi 28 a 29 procenty.
Pracovní režim na směny loni využívalo 1,11 miliónu Čechů. Z toho 457 000 osob připadá na zpracovatelský průmysl, 148 000 na obchod a 124 000 pracuje ve směnném provozu ve zdravotní a sociální péči. Naproti tomu práce na směny se minimálně vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech či v peněžnictví a pojišťovnictví. Nízká úroveň směnnosti je i ve stavebnictví.
Práce na směny také u žen
Ženy pracují na směny stejně často jako muži. V Evropské unii je přitom podíl žen nižší než u mužů. Vysoký podíl mužů vykazuje v ČR zpracovatelský průmysl, ženy zase pracují na směny zejména v obchodních organizacích a ve zdravotnictví.
Nejvyšší podíl pracujících na směny je ve skupině nejmladších zaměstnanců do 25 let, kde se pohybuje okolo 40 procent. To je však způsobeno nižším počtem mladých zaměstnanců proti starším. S přibývajícím věkem podíl směnových pracovníků klesá.
V porovnání krajů se nejméně pracuje na směny v Praze (18,3 procenta). Naopak v Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském kraji a Kraji Vysočina si takto vydělává třetina zaměstnanců.
Průměrné mzdy v odvětvích s vyšší směnností jsou nízké ve srovnání s odvětvími s nejvyšší úrovní výdělků, kde je podíl pracujících na směny velmi malý.