Papandreu dorazil do Cannes, kde na něj už čekali kromě jiných, jako třeba amerického prezidenta Baracka Obamy, i značně rozezlení SarkozyMerkelová. Ti mu natvrdo sdělili, že pokud řecký premiér uskuteční referendum o úsporných opatřeních, které požadovali evropští partneři, může se Řecko rozloučit s jakoukoli další zahraniční pomocí.

„Papandreu se značně potil, jeho slova byla zmatená, pak se zhroutil. Byl zatlačený do kouta a neměl jinou možnost, než hlasovat pro euro, nebo proti. Byla to jeho politická smrt,“ vzpomíná Baroin. Řecký premiér nakonec ustoupil a vyhlásil, že referendum se bude týkat setrvání v eurozóně, nikoli o podmínkách pomoci.

Server greekreporter.com pak přináší další detaily. Dvouhodinové setkání v Cannes se prý neslo ve velmi pochmurné atmosféře, přítomni byli ještě řecký ministr financí Evangelos Venizelos, francouzský ministr zahraničí Alain Juppé a německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Francie zvažovala odchod z eurozóny

„Říkáme vám to rovnou, že pokud uděláte referendum, nebude žádný záchranný plán,“ spustil Sarkozy na Papandrea, který předstíral neporozumění. Merkelová to tedy zopakovala rázně znovu. Napětí stoupalo, byla to psychologická válka. Sarkozy opakoval podmínky, už prý křičel, jednalo se vlastně o ultimátum. Byl to prý Obama, kdo se snažil zmírnit napětí, které se dalo krájet

Nyní sedmačtyřicetiletý exministr rovněž uvádí, jak vedl neoficiální jednání se třemi poradci, aby posoudili možný odchod Řecka z eurozóny. Podle částí knihy zveřejněné v časopise L’Express Baroin připustil, že by řecký exit způsobil i skutečnost, že by se s 17člennou eurozónou musela rozloučit i Francie, a to zejména kvůli neúnosným nákladům ve sféře bankovnictví a pojišťovnictví.