Španělské banky se potýkají s rostoucím zadlužením a vláda si na trzích půjčuje za úrok přesahující šest procent, přičemž únosná hranice pro dluhopisy s desetiletým výnosem je zhruba sedm procent. Bankovní krize v zemi potýkající se s více než 20procentní nezaměstnaností vyústila v krizi hypoteční.

Španělsko mezitím v sobotu ústy ministra hospodářství Luise de Guindos oficiálně potvrdilo, že o pomoc požádá. Madrid si ale nejprve počká na hodnocení stavu jeho bankovního sektoru dvěma nezávislými konzultačními firmami a pak žádost o pomoc upřesní o částku, kterou potřebuje. K tomu by mělo dojít do konce měsíce.

„Doufáme, že díky těmto kapitálovým injekcím budou mít domácnosti a podniky solventnější banky, které jim budou schopné nabídnout kredit, který nyní nabídnout nemohou,“ prohlásil ministr s tím, že k půjčce se vážou podmínky restrukturalizace španělského finančního systému. „Ty podmínky jsou pro banky,“ doplnil s poznámkou, že nemají mikroekonomickou povahu.

S půjčkou má Španělsku vypomoci i Mezinárodní měnový fond, jež bude také dohlížet na provedení žádaných reforem. Peníze ale zřejmě většinou půjdou z Evropského fondu finanční stability (EFSF), který má brzy nahradit Evropský stabilizační mechanismus (ESM), v němž bude pro případ nouze až 800 miliard eur.

Kolik bude stačit?

Španělský ministr financí Cristóbal Montoro už v úterý upozornil, že španělské banky potřebují injekci 40 miliard eur. V pátek ale agentura Fitch uvedla, že by na sanaci mohlo být třeba 50 až 60 miliard (až 1,5 biliónu korun), v krajním případě až 100 miliard eur. Jen den před tím Fitch srazila rating Španělska rovnou o tři stupně.

Eurozóna chce svojí připraveností k uvolnění zmíněných 100 miliard eur především dát signál trhům, že je odolná, napsal Wall Street Journal. „Je to souhlas s tím, že rychlá a radikální akce je nezbytná,“ uvedl server a doplnil, že informaci o částce, která je k dispozici, získal od zástupce vlády jedné z členských zemí eurozóny.

Evropští partneři upozorňují, že Madrid bude muset vyřešit kromě rostoucího dluhu více problémů. Zdroj Wall Street Journal ale tvrdí, že nebude potřeba takový zásah Evropské komise, Evropské centrální bankyMezinárodního měnového fondu jako v případě bakrotujícího Řecka či problémového Portugalska a Irska, které si v minulosti také musely půjčit.

Čtěte také: Teď jde teprve do tuhého: Peníze potřebuje už i Španělsko