Článek
"Smyslem materiálu je včas preventivně vyčíslit potenciální dopad na státní rozpočet a zejména vhodnými opatřeními zajistit, aby výdaje, ve kterých je riziko chyb, neohrozily využití peněz z EU, například i nedostatkem finančních prostředků na plynulou realizaci všech projektů," řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.
Objem dotací poskytnutých v rozporu s právem, a tudíž bez nároku na zpětné proplacení z Evropské komise (EK), je podle Brauna zatím malý. Ministerstvo ho vyčíslilo na 61,5 miliónu korun. O této částce už nyní MMR ví, že jí Brusel neuhradí a dotační náklady tedy ponese stát.
Objem výdajů, u nichž mají úředníci podezření na nesrovnalosti, je mnohem větší a činí 17 miliard korun. "Jsou to výdaje, u nichž existuje podezření, že byly příjemci vynaložené v rozporu s legislativou a teď jsou předmětem šetření," uvedl náměstek. Pokud se tato podezření potvrdí, bude muset výdaje na dotace uhradit stát. "Rozhodně ale nyní nelze říci, že celá tato částka bude nákladem státního rozpočtu," dodal Braun.
O proplacení některých projektů raději nežádáme
Třetí kategorií rizik pro rozpočet představují výdaje, u nichž se úředníci rozhodli, že raději o jejich proplacení nebudou nakonec EK vůbec žádat. Týká se to například projektů ministerstva dopravy, které jsou kvůli takzvaným vícepracím často dražší, než se původně předpokládalo, poznamenal Braun. Alternativou je v tomto případě například přesunutí evropských peněz na jiné projekty.
Braun připomněl, že zodpovědnost za schvalování dotací a proplácení peněz nesou vedoucí úředníci jednotlivých programů, přes které dotace proudí.
Dotace úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Brusel poté proplácí tyto peníze zpětně. Když ale evropští úředníci zjistí nějaký problém, můžou zpětné proplacení dotace zastavit. Evropská komise aktuálně Česku vytýká hlavně problémy s kontrolou a auditem dotací. Čas na nápravu dostala vláda do června. Do té doby nebude žádat EK o zpětně proplácení dotací.