Ti porovnávali výkonnost penzijních fondů v posledním desetiletí v ČR, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

Podle výsledků studie reálné zhodnocení úspor (tzn. při zohlednění inflace) v českých penzijních fondech za posledních patnáct let nikdy nepřesáhlo čtyři procenta, ve většině let se pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné.

Neuspokojivé výsledky českých penzijních fondů vyplývají podle autorů studie především ze dvou faktorů. „Prvním problémem je forma regulace fondů − jejich povinnost vykazovat každoroční kladné nominální výnosy, což je vede k mimořádně konzervativní investiční strategii a investicím buď do krátkodobých instrumentů s malými výnosy, nebo do dluhopisů, které dohromady tvořily 92 procent veškerých investovaných prostředků,“ uvádí se v analýze.

Tak vysoký podíl investic do dluhopisů nemá žádná jiná země OECD. Druhým kamenem úrazu je podle autorů „nedostatečná právní forma penzijních fondů, která jim umožňuje zvyšovat náklady pomocí netransparentní regulace poplatků a odměn, jež fondy účtují klientům“.

Změna podmínek je nezbytná

Ekonomové z centra IDEA doporučují, aby součástí jakékoliv budoucí reformy důchodového systému v České republice byla zásadní revize podmínek pro fungování penzijních fondů. Fondy se podle nich především budou muset zaměřit na dlouhodobé investice, dalším nutným krokem bude i oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a klientů.

Zatímco v Česku dosahoval průměrný nominální výnos fondů v posledních deseti letech 3,03 procenta, například v Maďarsku to bylo 6,59 a v případě Polska 8,5 procenta.

Reálné výnosy jsou s výjimkou Polska nízké, a někdy dokonce i záporné, ve všech zemích střední Evropy. Nejhorší je přitom situace v Bulharsku a na Slovensku, kde penzijní fondy za posledních sedm, resp. šest let „zhodnocovaly“ úspory svých klientů o méně než byla v těchto zemích inflace. Jen těsně nad inflací se potom pohybují výnosy českých a maďarských fondů, naopak slušné výsledky (zhodnocení o 3 % ročně) poskytují fondy chorvatské a o téměř 5 % ročně zhodnocují vklady polské penzijní fondy.

Jak autoři studie dále upozorňují, výkonnost penzijních fondů je rozhodujícím parametrem budoucích penzí, vyplácených z akumulovaných úspor. „Při čtyřicetiletém spoření na důchod znamená každý procentní bod zhodnocení úspor o čtvrtinu vyšší důchod,“ zdůraznili.

Kromě samotného zhodnocení úspor na finančním trhu rozhoduje o výkonnosti fondů i výše jejich poplatků. I proto se řada zemí pokouší náklady penzijních fondů omezit, buď uvalením maximální výše poplatků (Slovensko, Polsko), přerušením přímého vztahu mezi vkladateli a fondy vložením státního „slepého fondu“, který distribuuje vybrané odvody penzijním fondům hromadně (Švédsko), nebo náhodným přidělováním nových účastníků do fondů (Polsko).

Nestandardní vykazování a účtování nákladů

Autoři analýzy porovnávali finanční výnosy penzijních fondů s výnosy čtyř vybraných investičních instrumentů pomocí odhadu tzv. Sharpe ratio, které zohledňuje nejen výnosy, ale také jejich relativní volatilitu vzhledem k volatilitě finančních trhů. „Varující je zjištění, že v tomto ohledu poskytují nejslabší zhodnocení právě penzijní fondy v ČR,“ upozornili.

Český systém penzijních fondů je podle studie výjimečný i volností, s jakou mohou fondy vykazovat a účtovat své náklady. Zatímco běžné náklady fondů postupně klesaly až na standardní úroveň půl procentního bodu celkových aktiv s tím, jak se zvětšovaly prostředky ve správě fondů, náklady na získávání klientů prakticky neklesají. Tyto náklady fondy vykazují při získávání klientů, jde tedy především o náklady na reklamu a na odměny agentům, kteří nové klienty fondům získávají.

Tyto náklady se v roce 2009 dokonce prudce zvýšily, protože penzijní fondy se rozhodly, částečně pod tlakem regulátorů, odepsat větší část tzv. „utopených nákladů“ (nákladů příštích období) na získávání klientů z minulých let. Ke konci roku 2009 tyto náklady dosahovaly výše 3,5 miliardy Kč. „Tyto náklady však řada fondů rozkládá až na 15 let a je proto pravděpodobné, že vyšší náklady ještě řadu let budou snižovat výnosy českých penzijních fondů,“ upozorňuje studie.

Českým penzijním fondům vzrostl loni zisk na 4,6 miliardy korun, což bylo o dvě miliardy více než v roce 2009. Na penzi si spořilo 4,6 miliónu Čechů, na konci předloňského roku jich bylo o 125 000 méně.