Návrh do začátku počítá se společným postupem Francie a Německa a následně s rozšiřováním působnosti na další země. Zmíněná myšlenka je ale pouze jedním z 16 návrhů, které jsou zakomponovány do jedné zprávy. Jejími autory jsou členové francouzského parlamentu Constance Le Gripová a Henri Plagnol, kteří jsou zároveň členy Evropského parlamentu.

Sarkozyho kancelář podle agentury Reuters uvedla, že Sarkozy zprávu předá předsedovi Evropské rady, tedy prezidentovi EU Hermanovi Van Rompuyovi. Kolektivní rozhodnutí se v rámci EU totiž přijímají právě přes Evropskou radu.

Pokud by existovalo společné ministerstvo financí, existovaly by patrně i společné dluhopisy eurozóny. Sarkozy se ale prozatím vždy stavěl na stranu německé kancléřky Angely Merkelové, která s takovou myšlenkou nesouhlasí. Sarkozy už dříve ale také řekl, že společné dluhopisy jednoho dne mohou být aktuální. To ale podle něj může nastat ve chvíli, kdy bude evropská hospodářská politika lépe integrovaná.

Sarkozy se ve čtvrtek v Paříži setkal s ekonomy v rámci přípravy francouzského předsednictví skupiny 20 největších ekonomik světa G20.

Společná správa dluhů by pomohla zemím s největšími problémy

Společné dluhopisy eurozóny by citelně pomohly zemím na okraji eurozóny, což je třeba Řecko nebo Portugalsko. Pomohly by jim totiž půjčovat si mnohem levněji než dosud, a zřejmě by tak výrazně snížily pravděpodobnost výskytu další dluhové krize. Zároveň by ale prodražily obsluhu dluhu zemím jako je právě Německo a Francie. To je i důvod, proč tyto země o společné dluhopisy nestojí.

Zpráva pro Sarkozyho navrhuje, aby posun k panevropskému ministerstvu začal právě u Francie a Německa. Postupně by byly přibírány i další země, zřejmě ale jen ty, které dodržují fiskální omezení daná Paktem stability a růstu. Zpráva ale nejde do podrobností a navrhuje se myšlenkou zabývat po zbytek tohoto desetiletí.

"Navrhujeme ve střednědobém výhledu zvážit možnost vytvoření takového orgánu, do jehož kompetence bude patřit společná správa dluhu zemí eurozóny. Je to i logické pokračování po založení jednotné měny," stojí ve zprávě. Její autoři připomněli, že podobnou myšlenku nedávno nastínil také předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti.