Hlavní obsah
Zařízení pro uprchlíky Bělá-Jezová Foto: Pavel Jaňurek, Novinky

Zločinci by v ČR mohli přijít o azyl

Česko bude moci zamítnout azyl uprchlíkovi, který by na území ČR spáchal trestný čin nebo by byl hrozbou pro bezpečnost země. Neudělení žádostí o azyl žadatelům z bezpečných zemí by také napříště nemusel přezkoumávat Nejvyšší správní soud jako dosud. Počítá s tím novela azylového zákona, kterou připravuje ministerstvo vnitra a která je v připomínkovém řízení.

Zařízení pro uprchlíky Bělá-Jezová Foto: Pavel Jaňurek, Novinky
Zločinci by v ČR mohli přijít o azyl

Podle Pavly Novotné, ředitelky odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, novela zavádí dva důvody k neudělení a odejmutí azylu: spáchání trestného činu na našem území a ohrožení bezpečnosti státu.

Změna zákona je reakcí na verdikt Evropského soudního dvora, který vyvrátil námitku Nejvyššího správního soudu v kauze čečenského uprchlíka, který se v ČR dopustil loupeže. Evropský soudní dvůr potvrdil, že odejmutí azylu je v souladu s mezinárodním právem i Ženevskou úmluvou.

Ta stanovuje, že uprchlíka, kterému v zemi původu hrozí smrt, nelze vyhostit, a ČR se tím řídí už od roku 1992. Takový člověk by v ČR spadal pod tzv. institut strpění, který v českém právním řádu už existuje, a to až do té doby, než by se situace v jeho zemi zlepšila, ve většině případů by čekal ve vězení.

„Opatření by se týkalo naprosto ojedinělých případů. Pouze těch, na které se vztahuje Ženevská úmluva, a zároveň by spáchali zločin,“ řekla novinářům Novotná.

Záměr ministerstva vnitra kritizoval na sociálních sítích předseda SPD Tomio Okamura. Institut dočasného strpění by podle něj znamenal, že ČR nemůže okamžitě vyhostit migranta, který nemá nárok na azyl. „Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane,“ napsal Okamura.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na jeho slova zareagoval otevřeným dopisem, ve kterém Okamurovi odpověděl, že záměr novely nepochopil. Nový zákon naopak znemožňuje zločincům udělení azylu. „Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky, protože strpění, které existuje v našem právním řádu už celých dvacet let, a nejedná se tedy o žádnou novinku, jak se zcela mylně snažíte prezentovat, je mnohem méně než azyl,“ napsal Okamurovi Hamáček. Strpěné osoby je podle něj navíc možné vracet hned, nemusí se řešit odejmutí statusu azylanta, které se může táhnout roky. Doplnil také, že změna by se netýkala nelegálních migrantů, kteří na mezinárodní ochranu nemají nárok.

Ročně až 2000 lidí

Hamáčkův resort chce také zkrátit soudní řízení při posuzování statusu azylanta. Dodnes totiž rozhodnutí ministerstva vnitra a nižších soudů musí přezkoumávat Nejvyšší správní soud, podle novely by tuto povinnost ztratil u případů, kdy jsou žádosti o azyl zjevně nedůvodné. Jednalo by se především o žadatele z bezpečných zemí, jako je Ukrajina, Gruzie či Albánie.

Novotná ve čtvrtek novinářům řekla, že zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v Česku pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které doposud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné. Celkově žádají o mezinárodní ochranu zhruba dvě tisícovky lidí. Azylová řízení podle vnitra trvají i déle než rok.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků