Článek
„Židé si při Pesachu připomínají nejvýznamnější událost dějin židovského národa. Tím je odchod z Egypta. Židovský národ byl po určitou dobu v Egyptě jako národ otroků. Než se objevil Mojžíš, kterému se zjevil bůh a vyzval ho, ať svůj lid z Egypta osvobodí. Národ byl nakonec vyveden Mojžíšem do pouště, ve které putoval čtyřicet let. Než došel do zaslíbené země,“ přiblížil Právu správce židovské synagogy v Holešově na Kroměřížsku Vratislav Brázdil.
Typickým prvkem pro Pesach je nekvašený chléb zvaný maces. „Židé museli Egypt opustit velmi rychle. Chléb proto nestačil vykvasit. Stal se tak důležitým symbolem. Ukazuje na situaci, kdy se Židé neměli čas rozhodovat a čekat na lepší podmínky, než jim nakyne chleba. Bylo potřeba hned vyjít pryč,“ vysvětlil Brázdil.
Vratislav Brázdil je správcem holešovské synagogy již 25 rokem.
Základním významem Pesachu je odpoutání se z egyptského otroctví. „Egypt symbolizoval nesvobodu a zároveň touhu po požitcích, jistotách. A Židé se rozhodli pro nejistotu, kdy se odevzdali do boží vůle a ochrany. Nechali se bohem vést,“ podotkl správce synagogy.
Svátek má více významů
Židovský národ byl podle něj nově zformován, z národa otroků do národa, který je oddán bohu. Do jisté míry je Pesach propojen i s křesťanskými Velikonocemi, které navíc v sobě mají propojení i s pohanským světem.
„Obsah Velikonoc, jak je známe, a židovského Pesachu je odlišný. Ale podstatu můžeme najít společnou. Velikonoce jsou spojením dvou různých světů. Jednak světa křesťanského, při kterém se připomíná poslední večeře, kdy Ježíš na Zelený čtvrtek slavil Pesach, přitom lámal chléb a rozdělil víno, a tehdy řekl: To je moje tělo, to je moje krev. Na Velký pátek došlo k jeho ukřižování. A pak přichází vzkříšení,“ snažil se hledat spojitosti Brázdil. Pro křesťany jsou podle něj Velikonoce také o vyvedení z temnoty do světla.
„Nesmíme ale zapomenout, že Velikonoce nejsou založeny jen na křesťanství. Je to něco daleko staršího, mnohé lidové zvyky a tradice se samotným křesťanstvím nesouvisí. Spíše s přírodou, kdy lidé slaví příchod jara, návrat života po zimě, která je symbolem smrti. Proto se objevuje při Velikonocích například vajíčko, jako symbol nového života. Jde o spojení více tradic, různých světů,“ dodal Brázdil, který spravuje holešovskou synagogu již pětadvacátým rokem.
Holešovská synagoga je až do neděle přístupná návštěvníkům v rámci třídenní jarní prohlídky, při které zájemce Brázdil seznámí s podstatou svátku Pesach a jeho duchovním významu pro současného člověka.