Hlavní obsah

Zajištění kyberbezpečnosti státu funguje, chybí mu ale systém, upozornil NKÚ

Novinky, jas

Spolupráce státních úřadů na zajištění kybernetické bezpečnosti podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) funguje. Je však zajištěna na neformální úrovni a případy se řeší ad hoc, na což podle NKÚ nelze do budoucna spoléhat. Jak v pondělí uvedla v tiskové zprávě mluvčí úřadu Jana Gabrielová, státu také chybí přehled nákladů, jenž jednotlivé úřady na kyberbezpečnost vynakládají.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Ilustrační foto

Článek

NKÚ se zabýval zajištěním kybernetické bezpečnosti v letech 2015 až 2019. Pozitivním zjištěním budiž, že se podařilo naplnit cíle akčního plánu.

„Spolupráce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a ministerstva vnitra sice funguje a v nedávné době významně pomohla při řešení útoků na zdravotnická zařízení, je ale nastavena jen na neformální úrovni a probíhá ad hoc,” konstatovali kontroloři a připomněli, že od roku 2017 do poloviny roku 2020 řešil vládní CERT (Computer Emergency Response Team) celkem 916 hlášení kybernetických incidentů, přičemž jen na první polovinu letošního roku připadalo 31 procent z nich.

Strategická státní instituce loni čelila kyberšpionáži z Ruska

Domácí

Problémem do budoucna může být i nedostatek odborníků, což by mohlo znamenat, že pokud by se objevilo více incidentů současně, ministerstvo vnitra a NÚKIB nebudou disponovat dostatečným počtem. Na to by mohly doplatit instituce nespadající pod zákon o kybernetické bezpečnosti, což je mimo jiné část zdravotnických zařízení. Právě útoky na ně přitom mohou mít dopad na celý systém zajišťování zdravotní péče.

Důležitost kybernetické bezpečnosti tak neustále roste, „stát ale nemá přehled o tom, kolik peněz se na ni skutečně vynakládá,” uvádí NKÚ, podle něhož má stát k dispozici pouze odhady nákladů, které poskytují jednotlivé resorty.

Účet za kyberútok na nemocnici v Benešově je 59 milionů. Pachatel se nenašel

Krimi

Reklama

Výběr článků

Načítám