Hlavní obsah
Ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Foto: Jan Handrejch, Právo

Výroba radarů nabírá zpoždění

Nepovedený nákup pasivních sledovacích systémů Vera NG od pardubické firmy ERA pro českou armádu se dále komplikuje a nabírá zpoždění.

Ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Foto: Jan Handrejch, Právo
Výroba radarů nabírá zpoždění

Ministerstvo obrany nechalo po tlaku poslanců z výboru pro obranu zakázku znovu prověřit expertním týmem a do té doby nechce výrobci vyplatit zálohy. Vedení Ery se na ministerstvo zlobí. Rozruch kolem nákupu dvou systémů Vera NG, který propukl poté, co se ukázalo, že nebudou stát 780 milionů korun, jak obrana před rokem informovala vládu, ale dvojnásobek, podle ředitele firmy Viktora Sotony poškozuje Eru u zahraničních zákazníků. A váhání s výplatou 220 milionů korun teď podniku komplikuje výrobu.

„Ta zakázka má už skoro měsíc zpoždění, protože je pro nás celá situace hodně nekonformní. Nedostali jsme zálohu, ale už jsme dostali faktury od subdodavatelů,“ řekl Sotona. Dodal, že pokud by zálohy obrana neposlala, museli by začít uvažovat o penále.

Obrana doufá, že vše bude podle smlouvy. „První termín splatnosti zálohových plateb schválených pro rok 2020 je v řádu několika dnů. Očekáváme, že výsledky šetření celkové hodnoty zakázky, které nyní probíhá na základě dohody ministerstva a výboru pro obranu, budou k dispozici tak, aby ke zpoždění platby nedošlo,“ řekla Právu mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.

Vedení Ery se kvůli zakázce pro českou armádu rozhodlo pro nestandardní krok a pozvalo do své centrály poprvé novináře, aby jim ukázalo, kde a jak se utajované a světově unikátní sledovací systémy vyrábějí.

„Dostali jsme lekci“

„To, co se odehrává kolem zakázky pro českou armádu, je pro nás obrovská lekce. Doposud jsme se drželi toho, že jsme firma, o které by se nemělo moc vědět, ale to bylo špatně,“ řekl Sotona. Důvodem co největšího utajení je fakt, že jejich sledovací systém používají tajné služby a armády v desítkách zemí světa a ty o publicitu nestojí.

V Eře už 25 let vyrábějí a rozvíjejí nápad, který před šedesáti lety vznikl v pardubické Tesle. V roce 1961 tu vyrobili systém Kopáč, pak Ramonu, Tamaru a nakonec Věru. Na rozdíl od klasických radarů tyto systémy nevysílají žádné signály, ale pouze pomocí senzorů signály z cizích radarů letounů, lodí nebo obrněnců chytají a díky unikátnímu algoritmu dokážou přesně určit, kde se objekt nachází.

Navíc jsou pro ostatní radary neviditelné a díky databázi cílů dokážou identifikovat, o jaký stroj jde. „Celé je to postavené na kombinaci citlivých antén, matematiky a pravděpodobnosti,“ řekl Právu obchodní ředitel firmy Ondřej Chlost. Konkurenci mají hlavně v USA, Rusku a Číně. „Ale nemají náš algoritmus a jsou stokrát méně přesní,“ pochlubil se Chlost.

Vyváží do 66 zemí

Podle Sotony si díky tomu nemohou stěžovat na nedostatek práce. „Jsme zavaleni zakázkami a máme práci na rok dopředu,“ řekl. Firma vyváží do 66 zemí a jejich systém řízení letového provozu funguje na stovce letišť v Japonsku, Číně nebo Německu. „V Namibii máme 60 stanic a pokrýváme celé území. Každý den je ve světě 100 tisíc linkových letů a polovinu těchto linek vidíme,“ poznamenal Sotona.

Loni firma utržila přes jednu miliardu a čistý zisk měla 310 milionů korun. Naprostá většina tržeb je ze zahraničí, české armádě dodali naposledy systém před 17 lety.

„Moderní systémy vojákům ale na cvičení bezplatně půjčujeme, díky tomu jsou v oboru špička, takové znalosti nemají ani v USA nebo Německu,“ podotkl ředitel.

Nejcennější je totiž tzv. národní databáze cílů, ve které si armády ukládají informace o nepřátelských strojích. „To je nejcitlivější a nejstřeženější databáze, kterou v Česku máme,“ řekl Sotona. Dodal, že tato data česká armáda nesdílí ani s NATO.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků