Hlavní obsah

Vojtěch: Zdravotnictví nekolabuje, rezervy nerozpustíme

Právo, Jan Martinek

Kdyby předchozí ministři za ČSSD aktivně řešili zdravotnictví, nemáme dnes problémy, vzkazuje koaličním partnerům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministra zdravotnictví Adam Vojtěch

Článek

Už nejen odbory a poskytovatelé zdravotních služeb mluví o krizi ve zdravotnictví, přidala se i ČSSD, která chce toto téma řešit na koaliční radě. Neohrozí nakonec situace ve zdravotnictví vládu?

To by bylo v době, kdy jde do zdravotnictví nejvíce peněz v historii, léčíme čím dál více pacientů nejmodernějšími léky, platy zdravotníků rostou, řešíme tolik dlouho odkládaných problémů, zkrátka kdy zdravotnictví jede dopředu, docela absurdní.

Mrzí mě, že koaliční partner přistoupil na hru odborářů, přejal jejich rétoriku a snaží se situaci ještě více eskalovat. Bohužel za tím nevidím zájem o pacienty, ale zájem politicky se zviditelnit. Na druhou stranu jsem rád, že se ČSSD konečně taky zajímá o zdravotnictví. Možná kdyby její předchozí ministři problémy aktivně řešili, tak dnes nečelíme personální krizi a dalším problémům.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

My děláme systémové kroky, které posouvají zdravotnictví dopředu. S kolegy z ČSSD se velmi rád potkám. Předložím na stůl jasná čísla a argumenty, které ukážou, že realita je jiná. Já samozřejmě vím, a nezastírám to, že zdravotnictví má své problémy, ale rozhodně není v krizi. Peníze na zdravotní péči rostou jako nikdy dříve.

Souhlasíte s ČSSD, že zdravotnictví je podfinancované?

Ve zdravotnictví nikdy nebude dost peněz, to je potřeba si říct. Zásadně však nesouhlasím s tím, že tady zdravotnictví kolabuje, protože je významně podfinancované. To je lež. Do zdravotnictví jde historický objem peněz, 350 miliard korun. Na zdravotní péči, tedy za pa­cienty, jde meziročně navíc 26 miliard. Kde je ta krize?

Dívám se do čísel, jezdím po republice, hovořím se zdravotníky a krizi opravdu nevidím. Nevidí ji ani Česká lékařská společnost, praktičtí lékaři, gynekologové, zubaři, ředitelé nemocnic, ani Gremium agentur domácí péče. Ano, všichni chceme pro zdravotnictví více peněz a to se děje. Každý rok peníze rostou.

Nepřistoupíte přece jen po nátlaku koaličního partnera na nějakou kompromisní variantu a neuvolníte nějaké další peníze z rezerv pojišťoven?

To, co oni požadují, uvolnit polovinu z rezerv zdravotních pojišťoven, považuji za hazard s českým zdravotnictvím. To jsou peníze určené na péči, pro pacienty v dalších letech. A to i v letech, kdy třeba ekonomika zpomalí. Když je teď promrháme v jednom roce, kde je seženeme zpět, abychom případně uměli zajistit péči pro naše občany ve stejném rozsahu i v době, kdy se ekonomice nebude tak dařit?

Já nechci rozhodně v budoucnu omezovat péči. Odborům je to však jedno, protože se nedívají za horizont jednoho roku. Hlavně to, co pustíte do zdravotnictví navíc, musíte umět udržet i v dalších letech. Nelze vzít 25 miliard z rezerv, navýšit skokově úhrady a v příštím roce zjistit, že ale znovu na udržení takových úhrad nemáte. Zkrátka je to naprosto nesmyslný požadavek, který by vedl ke kolapsu. A to jako ministr zdravotnictví nedopustím.

Odbory se snaží vytvořit dojem, že tady pojišťovny sedí na penězích, které nechtějí dát. To je samozřejmě nesmysl. Ty peníze tam jsou pro lidi, na zdravotní péči a na nic jiného je nelze použít. Odbory tak moc dobře vědí, co se s těmi penězi děje a pro koho jsou určeny. Celé je to hra na lidi.

Dlouhé čekací lhůty u spe­cialistů nebo bloudění pacienta systémem, to je dlouhodobá bolest našeho zdravotnictví

A navíc, nějaké peníze se již uvolnily. VZP, protože se jí daří, řekla, že bude v tomto roce investovat do zdravotní péče ještě téměř dvě miliardy navíc. Ty peníze rozdělí cíleně tam, kde jsou potřeba, takže třeba na domácí péči nebo do malých nemocnic apod. VZP tak peníze cílí tak, aby se projevily i v dalších letech a zlepšila se kvalita a dostupnost péče o pacienty. Současně ale říká, že navyšuje rezervy na horší časy. To je podle mě správný přístup a o něčem takovém se lze bavit i s ostatními pojišťovnami.

Dlouhodobě říkáte, že s českým zdravotnictvím je až na některé problémy všechno v pořádku. Uznáte ale argumenty vašich kritiků, například co se čekací doby na vyšetření u specialistů týče? Podle lékařů se stále prodlužuje.

Já jsem nikdy neřekl, že je vše ve zdravotnictví v pořádku. Od začátku férově uznávám, že zdravotnictví má celou řadu problémů. Současně však zdůrazňuji, že je postupně řešíme. Jsou to problémy, které vyžadují systémové kroky, a ty se projeví v čase, ne ze dne na den. Jako třeba navýšení kapacit lékařských fakult, abychom dostali do systému více lékařů, to je otázka šesti a více let.

Dlouhé čekací lhůty u spe­cialistů nebo bloudění pacienta systémem, to je další dlouhodobá bolest našeho zdravotnictví. Musí se zlepšit organizace péče. Proč už to někdo přede mnou neudělal? Řešily se pouze nemocnice, ale zdravotnictví je o zapojení všech segmentů. Nelze čekat zázraky na počkání, ale pracujeme na tom, aby se právě organizace péče zlepšila.

Rozjeli jsme reformu primární péče, jinými slovy posilujeme roli praktických lékařů. Díky větším kompetencím budou umět pacientovi pomoci s většinou jeho problémů. Tím významně ulevíme specialistům, kteří budou mít víc času na opravdu vážné případy, a zkrátí se čekání na vyšetření. Pacient také již nebude bloudit, praktický lékař bude jeho styčný bod a nasměruje ho co nejrychleji na správné místo.

Dlouhé čekání na vyšetření u specialisty může být také způsobeno tím, že zdravotní pojišťovny dostatečně neplní svou zákonnou povinnost a nezajišťují místní a časovou dostupnost služeb pro své klienty. Proto jsme si na to posvítili a poslali do pojišťoven ministerskou kontrolu. Její výstupy brzy oznámíme.

Co tedy chystáte?

Plánujeme například opatření, aby všichni ambulantní specialisté povinně informovali o délce čekacích dob v jejich ordinacích. Rovněž zvažujeme povinnost ošetřujícího lékaře předem informovat pojišťovnu o nutnosti navazující služby.

Současně jsou lékaři stále více ze strany pojišťoven finančně motivováni za přijímání nových pojištěnců a za delší pracovní dobu v rámci týdne. A ambulantní specialisté konkrétně i za to, že přijmou od praktického lékaře pacienta na vyšetření v urgentním stavu týž den, což rozhodně povede k výraznému zvýšení dostupnosti péče a včasnému ošetření.

Nemluvě o zásadním snižování administrativy lékařů, kteří tak budou mít víc času na pacienty, a řešení nedostatku lékařů v některých specializacích systémovými kroky, jako je navýšení kapacit lékařských fakult nebo finanční podpora mladých lékařů skrze reziden­ční místa.

Zástupci zdravotnických organizací upozorňují na personální krizi a na to, že na většině pracovišť se porušuje zákon – lékaři jsou nuceni sloužit celodenní služby. Jak to chcete řešit?

Uvědomuji si, že někde takový problém může být, ale nelze říct, že je to na většině pracovišť. A určitě to je špatně a musíme to řešit. Řešením je samozřejmě jednak posilování personálních kapacit, ale právě i lepší organizace péče, která povede k tomu, že zapojíme do péče o pacienta více terén. Cestou je rovněž postupná restrukturalizace sítě poskytovatelů, centralizace specializované péče a vytvoření sítě urgentních příjmů, které budou nově hrazeny od příštího roku.

Není jedním z důvodů dlouhých čekacích lhůt také to, že mnozí specialisté mají více úvazků? Jeden den jsou v nemocnici, další den na soukromé klinice a třetí den zase jinde, na pacienty tak mají méně času.

Nemyslím si. Je odpovědností každého ředitele nemocnice, aby si toto pohlídal. Propojení ambulantní sféry s nemocnicemi však není a priori špatné. Naopak, lékaři si udržují kontakt s pracovištěm, kde se koncentrují zkušenosti a vybavení, a tím si udržují erudici, a zvyšují tak kvalitu péče o pacienty.

Takto jsme to zavedli u mladých gynekologů po atestaci. Každý mladý gynekolog, který si chce založit soukromou praxi, musí zároveň sloužit v nemocnici. Jak řešíme přetížené specialisty, jsem již vyjmenoval. Aby byly služby specialistů místně i časově dostupné, to musí také hlavně řešit zdravotní pojišťovny. Ty proto například bonifikují lékaře za delší ordinační dobu, aby pacientům zajistily lepší dostupnost péče.

U přístrojů, jako je CT nebo magnetická rezonance, zase v rámci přístrojové komise pravidelně schvalujeme nové kapacity, abychom zkracovali čekací lhůty a zamezili tomu, že v některém regionu bude přístrojů nadbytek a jinde nedostatek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám