Hlavní obsah

V soubojích krajských lídrů vyhrál Schwarzenberg, bodovala Luxová

Novinky, jim

Zřejmě nejsledovanějším soubojem mezi lídry jednotlivých stran bylo klání mezi osobnostmi v Praze. TOP 09 s předsedou Karlem Schwarzenbergem tam proti předpokladům zvítězila, šéf strany dostal od svých voličů celkem 26,5 procenta preferenčních hlasů, a stal se tak nejúspěšnějším lídrem z větších stran. Nejvíce kroužků obdržel lídr jihomoravských lidovců a dvojka KDU-ČSL na Pardubicku Věra Luxová, ani 30 procent preferenčních hlasů jim však do Sněmovny nepomohlo, protože KDU-ČSL propadla.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že kroužkovali spíše voliči v Čechách a především příznivci pravicových stran. Kvůli tomu rošády postihly spíše občanské demokraty, TOP 09 a Věci veřejné.

Po Schwarzenbergovi získal nejvíce preferenčních hlasů od voličů Věcí veřejných jejich předseda Radek John (21 procent). Divokou kartu sociálních demokratů, ministra vnitra Martina Pecinu, sice preferovalo 15,6 procenta voličů ČSSD, nicméně v Praze příliš neuspěl, protože pro stranu získal jen čtyři mandáty, tedy o dva méně než posledně. Mezi pražskými poslanci ČSSD usedne opět Stanislav Křeček, kterého organizace umístila na 18. pozici, díky bezmála osmi procentům preferenčních hlasů mandát obhájil.

Bývalý místopředseda Jiří Dolejš dostal od voličů KSČM 11,45 preferenčních hlasů, tedy o dva procentní body méně než před čtyřmi lety. Kauza milión za zákon, v jejichž sítích uvízl, ho tedy poškodila jen málo. Strana své dva mandáty obhájila.

Zato velký problém má pražská ODS, která ztratila polovinu voličů, a přišla tak o svou tradiční baštu. První místopředseda ODS David Vodrážka coby lídr získal jen 9,2 procenta preferenčních hlasů, za ním s těsným odstupem jedné setiny procentního bodu skončila trojka kandidátky Jana Černochová. Primátor Pavel Bém se propadl až na čtvrté místo se ziskem 7,15 procenta s tím, že se před něj vyhoupl i starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa z osmé pozice s podporou 8,42 procenta voličů. [celá zpráva]

Z velké podpory svých voličů se mohl těšit i neúspěšný předseda zelených Ondřej Liška, jehož zakroužkovalo 15,55 procenta lidí. Zelení voliči kroužkovali hromadně také režisérku Olgu Sommerovou, která získala bezmála 19 procent hlasů. Pražského lídra KDU-ČSL Janu Hybáškovou (EDS) předčila lidovecká dvojka Marián Hošek se 17,04 procenta.

Spory mezi hlavními stranami jsou možná nejhlasitější ve středních Čechách, kde proti sobě stanuli místopředseda ODS Petr Bendl a místopředseda ČSSD Milan Urban. Bendl ze souboje vyšel lépe, protože jej zakroužkovalo 11 procent lidí, zatímco Urbana 10,6 procenta. Dostal se před něj i dvojka kandidátky hejtman David Rath s 10,7 procenta.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Překvapením byla poměrně nízká obliba voličů u prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který získal jen 6,5 procenta preferenčních hlasů, ačkoli ho průzkumy veřejného mínění obsazují často na jednu z prvních pěti příček.

O další rozruch se pak postaral někdejší policejní dopravní expert Stanislav Huml, který na kandidátce Věcí veřejných porazil lídra a tvář billboardů Kateřinu Klasnovou, již podpořilo 5,56 procenta voličů. Humla zakroužkovalo celkem 9,3 procenta voličů, takže co do obliby u stranických voličů porazil i Kalouska.

V Jihočeském kraji zvítězil Vojtěch Filip, jehož podpořilo bezmála 12,3 procenta komunistických voličů. Velké přízně svých příznivců se těší i lídr ČSSD Vítězslav Jandák, kterého zakroužkovalo 10,5 procenta osob. V souboji neuspěl lídr ODS Jan Bauer, jehož podpora čítající 6,2 procent hlasů zdaleka nestačila na Michala Doktora. Ten se ze sedmé pozice s podporou 9,4 procenta vyšvihl s přehledem na první místo. Do Sněmovny ale půjdou oba.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Problémy měl i lídr a exministryně obrany TOP 09 Vlasta Parkanová s 6,9 procenta preferenčních hlasů. Ze třetí pozice ji přeskočil nejen Zdeněk Bezecný (9,75 procenta), ale i třetí muž od konce Martin Gregora (7,46 procenta). V jeho případě mohl být patrný vliv iniciativy Vyměňme politiky, která doporučovala kroužkovat odspoda. Nicméně Parkanová i tak usedne ve Sněmovně, byť s odřenýma ušima.

Na Plzeňsku vévodil exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), jehož první číslo kandidátky označilo kroužkem 14,2 procenta voličů ODS. Proti němu stanul lídr ČSSD Václav Votava, ale ten si u svých voličů vysloužil přízeň jen 5,85 procenta. Mnohem více lidí podpořilo hejtmanku Miladu Emmerovou, která může jít do parlamentu z prvního místa, a to přesto, že figurovala na nevolitelném osmém místě. Výrazná osobnost lídra TOP 09 Jaroslava Lobkowicze si získala podporu 12,15 procenta.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

V Karlovarském kraji, kde každá ze stran postupujících do Sněmovny obdržela po mandátu, neuspěl s výjimkou komunistického lídra, žádný muž v čele kandidátky. Lídr ČSSD Jaroslav Fiala obdržel od voličů šest procent kroužků, jeho hlavní rival Miloš Patera z ODS 5,6 procenta. Ani jeden se do dolní komory nedostal.

Fialu přeskočil opět předposlední muž kandidátky Josef Novotný s číslem 13, který získal osmiprocentní podporu. Pateru přeskočilo hned šest kandidátů, z nichž si vedl nejlépe Jan Bureš, kterého do Sněmovny vyslalo devět procent preferenčních hlasů. Nicméně i lídra Věcí veřejných Dalibora Sadovského překonala pětka listiny VV Jana Suchá, které stačilo 6,65 procenta. Také lídr TOP 09 Josef Malý (5,28) si bude muset ještě počkat, jelikož ho předčila trojka, bývalý náčelník horské služby Rudolf Chlad s 15,6 procenta.

Na Ústecku zvítězil se svou stranou předseda ČSSD Jiří Paroubek, mezi svými voliči se ale mohl těšit z o něco menší přízně než jeho vyzyvatel Miloš Zeman z SPOZ. Zemanovci sice neuspěli, ale osobností si jejich lídr získal 22 procent preferenčních hlasů. Paroubek měl také vysokou podporu - 20,3.

Voliči také překvapivě kroužkováním určili, že se do Sněmovny nedostane pětka na kandidátce, v poslední době Paroubkova pravá ruka, podnikatel Petr Benda. Místo něho jde do Sněmovny Jaroslav Foldyna, který kandidoval na šestém místě.

Místopředsedovi ODS Petru Gandalovičovi vyjádřilo přízeň 11,1 procenta voličů, v porovnání s volbami roku 2006 přišel Gandalovič o šest procentních bodů.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Bývalý předseda SZ Martin Bursík obdržel 11,6 procenta preferenčních hlasů, před něj se ale dostala dvojka Přemysl Rabas (20,8) i Vladimír Buřt (12 procent) ze čtvrté pozice. Celkem zde zelení získali o něco méně hlasů než činí celostátní průměr, a to 2,41 procenta.

Oproti lídru liberecké kandidátky ČSSD Pavlu Plocovi zcela krachl lídr ODS Zdeněk Mach, pro něhož zůstává brána Sněmovny uzavřena. Zatímco Ploc si nastřádal 13,5 procenta hlasů, Mach skončil s 3,8 procenta. Na listině ODS ho přeskočilo devět kandidátů, nejvíce voliči ocenili Víta Němečka z šestky (6,86) a Ivanu Weberovou z devítky (6,40), kteří od voličů mandát dostali.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Málo preferenčních hlasů obdrželi přední lídři na Královéhradecku. Nasazená jednička ČSSD Hana Orgoníková získala 5,8 procenta hlasů, lídr KSČM Soňa Marková měla podporu 8,8 procenta. Lídr ODS Jozef Kochan propadl s podporou 3,8 procenta a místo něj a nasazené dvojky zasednou v dolní komoře čtyřka Pavel Staněk s 6,76 a šestka Hana Horníková 7,96.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Osobnost Strany zelených a jejich jednička Jiřina Šiklová získala 16,07 preferenčních hlasů, ale volit stranu nalákala pouze 2,5 procenta, což zeleným nestačilo. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda získal celkem 14,79 procenta, ale nebylo to nejvíce. Jiří Veselý jej předčil z třetí pozice se ziskem 17,15 procenta, takže Svoboda by zřejmě poslanecký mandát neobhájil, ani kdyby jeho strana překonala pětiprocentní hranici.

Málo preferenčních hlasů dali také voliči největších stran lídrům na Pardubicku. Jednička ČSSD Miroslav Váňa získal 5,2 a Daniel Petruška (ODS) jen 4,2 procenta preferenčních hlasů, což pro něj bylo osudné. Petrušku přeskočilo celkem deset kandidátů, do Sněmovny se dostanou Jan Čechlovský z deváté pozice (6 procent), Radim Jirout z 16. pozice (5,16) a předposlední muž kandidátky Jaroslav Martinů (7,46).

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Do Sněmovny se nedostane ani někdejší šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL a lídr TOP 09 na Pardubicku Pavel Severa, jehož podpořilo 4,7 procenta voličů. Místo něj tam zasedne nasazená trojka Jiří Skalický s 13,5 procenta, díky preferenčním hlasům nastoupí do Sněmovny za TOP 09 také nasazená devítka Václav Cempírek s 8,7 procenta.

Vysoký počet preferenčních hlasů dostal například lídr kandidátky KDU-ČSL Roman Línek - 19,7. Suverénně se před něj ale dostala vdova po Josefu Luxovi Věra, kterou podpořilo 30,25 procenta voličů. Luxová počtem preferenčních hlasů předčila i Schwarzenberga a zřejmě bude nejoblíbenější kandidátkou mezi voliči. Lidovci zde dosáhli zisku bezmála šesti procent, ale celostátní neúspěch stáhl buňku s sebou mimo Sněmovnu.

Na Vysočině nejlépe u svých voličů uspěla jednička ODS Miroslava Němcová, kterou kroužkovalo 11,3 procenta lidí. Za ní skončil exministr vnitra František Bublan s podporou 9,8 procenta. Poměrně malou podporu si vysloužil poslední šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, jemuž vyjádřilo přízeň 7,5 procenta komunistických voličů.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Jihomoravskému kraji suverénně vévodí Bohuslav Sobotka s podporou 17,2 procenta voličů. Podle průzkumů jeden z nejpopulárnějších politiků se zde měl utkat s Mirkem Topolánkem, ale ten nedlouho před volbami svoji kandidaturu stáhl. Postavila se mu tedy dvojka Václav Mencl, který ale získal jen čtyři procenta hlasů. Mencla přeskočila jen poslankyně Dana Filipi z pátého místa, která měla podporu 4,86 lidí.

Ani Sobotka ale nepůjde do Sněmovny z prvního místa, z nevolitelné 11. pozice ho trumfl hejtman Michal Hašek, kterého zakroužkovalo 18 procent voličů. Údaj by mohl předznamenat nadcházející soutěž o post předsedy ČSSD, do níž se právě tito politici přihlásili.

Rekordmanem do počtu kroužků je zřejmě lídr lidovecké kandidátky na jižní Moravě stanislav Juránek, kterého preferovalo 31,5 procenta voličů.

Výraznou postavou KSČM je Zuzka Bebarová-Rujbrová, kterou zakroužkovalo 9,4 procenta lidí. Značné obliby se mezi komunistickými voliči těší i někdejší šéf KSČM Miroslav Grebeníček, jemuž vyjádřilo přízeň bezmála devět procent voličů a v cestě do Sněmovny mu nic nestojí.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Velké rozčarování připravilo hlasování pomocí preferenčních hlasů pro místopředsedu ODS Ivana Langera. Na Olomoucku ho kroužkovalo jen 5,68 procenta hlasů, což oproti podpoře dalších kandidátů nestačilo. Celkem ho přeskočilo sedm osobností včetně těch na posledních místech listiny, což opět poukazuje na vliv volení odspodu.

O něco více bodů dostal jeho rival Roman Váňa (ČSSD), který se také stal lídrem až na poslední chvíli po rezignaci exšéfa Sněmovny Miloslava Vlčka. O něco více preferenčních hlasů než on dostala pětka Pavel Holík (8,8), který se díky tomu dostane do Sněmovny.

Ve Zlínském kraji získal nejvíce bodů lídr ODS Petr Nečas, kterého preferovalo 20,6 procenta voličů ODS. Nečas tedy dostal o několik desetin procenta hlasů více než jeho úhlavní rival Paroubek na Ústecku. Výraznou podporu od voličů dostal také předseda Starostů a nezávislých a místopředseda TOP 09 Petr Gazdík, jehož kroužkovalo 13,4 procenta voličů. Lídr ČSSD Zdeněk Škromach má podporu jen o něco málo menší - 12,95 procenta.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Lídra KDU-ČSL a místopředsedkyni strany Michaelu Šojdrovou preferovalo 18,6 lidoveckých voličů. Ze čtvrtého nevolitelného místa ji přeskočil „potížista“ Ludvík Hovorka, jemuž přízeň vyjádřilo 19,45 procenta. V roce 2006 by se dostali do Sněmovny oba, nyní ani jeden.

Lídr ČSSD v Moravskoslezském kraji Lubomír Zaorálek zde porazil jedničku ODS Pavla Drobila. Zaorálka kroužkovalo 13,9 procenta preferenčních hlasů, Drobila pak 7,6 procenta.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

V Moravskoslezském kraji bodovala Jana Bobošíková. Její Suverenita sice nezískala počet hlasů, aby dostala poslanecké křeslo, ale ona sama obdržela 26,6 procenta hlasů, takže preferenčními hlasy porazila i mimořádně oblíbeného Schwarzenberga. Ani ale v Moravskoslezském kraji pro svou stranu nedokázala přilákat svojí osobou o moc více než čtyři procenta voličů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám