ON-LINE: Lidstvo se po půlstoletí chystá k Měsíci. NASA ale hlásí problém u rakety

Kosmonautix píše, že údajně by mělo být z montážní a přípravné budovy VAB (Vehicle Assembly Building) v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě dovezeno vybavení, pomocí nějž bude možné ověřit funkčnost systémů souvisejících se systémem FTS na potenciální cílené ukončení letu.

Dopisovatel BBC hlásí z Floridy: Inženýři NASA se snaží vyřešit problém s komunikací. Jedná se tedy o palubní bezpečnostní mechanismus, který by raketu cíleně zničil, pokud by se odchýlila z dráhy, aby se zabránilo ohrožení lidí nebo majetku podél trasy.

Pozemní řídicí střediska mají problém s komunikací se systémem a dosud nemohou otestovat jeho hardware před startem. Pokud se technikům problém nepodaří vyřešit během startovního okna, start nebude možný. Nicméně odpočítávací procedura pokračuje.

NASA hlásí, že při testování před startem byl odhalen problém se systémem ukončení letu (FTS). Tento systém je určen k zničení rakety během letu, pokud by se odchýlila z plánované dráhy, aby se zabránilo ohrožení kohokoli na Zemi. V tuto chvíli tým pokračuje v kontrole ostatních systémů, zatímco se snaží problém vyřešit – ale pokud se jim nepodaří FTS zprovoznit, start se neuskuteční.

Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním lidí na Měsíci čistě americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA Evropané, Kanaďané, Izraelci či Japonci.

Na palubě Orionu je i česká technika, součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam. Zmíněný přístroj HERA, vyvinutý NASA, monitoruje složení kosmického záření – to může mít zásadní vliv na zdraví celé posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení např. pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi.

Nosná raketa SLS s lodí Orion může odstartovat už za dvě hodiny – v 0:24 SELČ.

Podle zpravodajské stanice BBC americký prezident Donald Trump v prohlášení před startem mise uvedl, že USA „vítězí ve vesmíru“.

Pro vhodná startovní okna hraje roli vzájemná pozice Země a Měsíce. Aktuálně je tedy možné startovat pouze v okně, které trvá od 1. do 6. dubna místního času, a to jen v konkrétních hodinách (tj. nejdříve 2. dubna v 0:24 SELČ). Pokud by mise neodstartovala např. z důvodu počasí, tak se počká na příznivější podmínky. Kdyby byly na vině technické problémy, celá mise se může odložit klidně o měsíc. Další okno pro start se pak otevře 30. dubna.

Jak podrobně na svém webu informuje internetový časopis Kosmonautix, o vynesení kosmické lodi Orion s posádkou se tedy postará raketa SLS ve své konfiguraci Block 1. Půjde o její druhou misi, přičemž ta první proběhla již před třemi a půl roky. Vzhledem k nízké kadenci startů, složitosti a využívaným technologiím je SLS náchylnější na případné odklady než jiné rakety, je tudíž podle odborníků potřeba s tím při sledování startu trochu počítat. Raketa je nicméně podle manažerů po nejnovější sérii oprav v dobrém stavu.

Čtveřice astronautů má již za sebou v modulu Orion zkoušku těsnosti svých skafandrů. A právě došlo i k uzavření hlavního poklopu plavidla. Následovat bude sekundární poklop lodi Orion.

Podle vědců a šéfů vesmírných misí je jedním z hlavních důvodů návratu člověka na Měsíc snaha zjistit, zda se na jižním pólu družice nachází voda. Ta by mohla být důležitá k udržení života na přirozené družici Země a také by se dala vytěžit a přeměnit k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum, například Marsu. NASA chce také z povrchu Měsíce získávat vzácné horniny ke zpracování a využití na Zemi.

Po dni stráveném na oběžné dráze Země kosmická loď Orion zamíří k Měsíci. Astronauti jej zhruba v polovině cesty obletí a po necelých deseti dnech letu se vrátí zpět na Zemi, kde přistanou na hladině Tichého oceánu. Let samozřejmě nezahrnuje žádné mezipřistání. Mimochodem, průměrná vzdálenost Měsíce od Země činí 384 400 km.

Všichni členové posádky jsou nyní ve svých křeslech v lodi Orion. V přenosu NASA navíc padla zmínka, že toto je zatím nejhladší průběh odpočítávání, jaký u misí Artemis proběhl, upozorňuje Kosmonautix.

Je důležité připomenout, že letová ředitelka Charlie Blackwellová-Thompsonová dala ve středu souhlas k zahájení příprav pro plnění nosné rakety SLS kapalnými pohonnými látkami, nejprve plnění centrálního stupně kapalným vodíkem a poté kapalným kyslíkem. Hlavní proces plnění kapalného kyslíku a vodíku do nádrží centrálního a horního stupně rakety SLS byl již dokončen.

„Tím ale starosti o pohonné látky nekončí. Vzhledem k tomu, že obě složky jsou kryogenní, musí se bezpečně odvádět vypařená část a následně doplňovat. Pokud by se tak nedělo, tak by v prvním případě hrozilo roztržení nádrží, ve druhém pak nedostatek pohonných látek pro misi. Je třeba sledovat také desítky vysoce kritických míst v celém palivovém systému. Doplňování kyslíku a vodíku skončí 210, resp. 50 sekund před startem,“ popsal na síti X tuzemský specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Raketa Space Launch System (SLS) s lodí Orion odstartuje z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral. Posádku tvoří astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem Kanadské vesmírné agentury (CSA) Jeremym Hansenem.

Astronauti mise Artemis II, už připravení ve skafandrech ke startu, aktuálně dorazili na startovní rampu LC-39B.

Program Artemis má za cíl vrátit po více než půlstoletí astronauty na Měsíc. V rámci programu se zatím v roce 2022 uskutečnila mise Artemis I, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System (SLS) s lodí Orion bez posádky.

Cílem mise Artemis II je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Lunární mise se poprvé účastní žena, elektroinženýrka Christina Kochová, a černoch, pilot Victor Glover. Ke dvojici se připojili astronauti Reid Wiseman, který bude posádce velet, a první astronaut mimo USA na misi k Měsíci, Kanaďan Jeremy Hansen. Pokud se nynější start podaří, budou prvními lidmi, kteří poletí k Měsíci od roku 1972 (mise Apollo 17). Během devět dní dlouhého letu posádka vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucích misí.

Mise byla sice původně v plánu na konec roku 2024 a poté na letošní únor, zejména kvůli úniku kapalného vodíku při tankování byl start odložen nakonec na letošní duben.

Modul by při misi neměl vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ale měl by po asi čtyřech dnech mise proletět 7500 kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany a vlivem měsíční gravitace se vydat na zpáteční cestu. Posádka by se měla současně dostat na rekordní vzdálenost asi 400 000 km od Země.

Návrat na Zemi, zakončující trajektorii letu přistáním ve vodách Tichého oceánu, patří podle agentur k nejnebezpečnějším fázím mise, jelikož při předchozí misi Artemis I byl tepelný štít v této fázi podle technické zprávy „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trajektorii kosmické lodi tak, aby úhel vstupu do atmosféry byl pro tepelný štít o něco méně prudký.

Americký vesmírný úřad NASA navíc nedávno změnil celkový plán programu Artemis. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III – ta má nakonec znamenat zkoušku spojení lodi Orion s přistávacími moduly. Tento test se uskuteční na oběžné dráze Země.