Hlavní obsah
Kostra muže z doby bronzové nalezená v brněnské Hvězdové ulici. Foto: Právo

V Hvězdové ležel kmet z doby bronzové

Za ctihodného kmeta lze označit muže, který žil na území města Brna ve starší době bronzové a jehož ostatky vykopali archeologové v Hvězdové ulici, nedaleko samotného centra města. Ukázalo se, že má extrémně opotřebený chrup. Znamená to, že žil velmi dlouho. Následně to potvrdili antropologové. Zjistilo se, že muž se dožil zhruba 45 až 65 let, což jej řadí mezi dlouhověké.

Kostra muže z doby bronzové nalezená v brněnské Hvězdové ulici. Foto: Právo
V Hvězdové ležel kmet z doby bronzové

„Průměrný věk se pohyboval v období 2300 až 1700 před naším letopočtem okolo třiceti až pětatřiceti let. Lidé žijící déle byli v podstatě starci. Dožít se tak vysokého věku bylo s ohledem na nemoci, nejrůznější konflikty a další faktory naprosto mimořádnou záležitostí,“ řekla Právu archeoložka Michala Přibylová ze společnosti Archaia, která výzkum vedla.

Jen pro lepší názornost; lidi ve věku kolem 45 let z doby bronzové lze přirovnat k dnešním osmdesátníkům a tehdejší šedesátníky k těm, kterým je nyní přes stovku. Antropologové mají dokonce tabulku, která se zaměřuje na míru opotřebení chrupu nalezené kostry. Podle ní lze určit věk jedince. Ctihodný kmet z Hvězdové měl chrup natolik opotřebený, že jej zařadili v období, v němž žil, tedy pro etapu starší doby bronzové, až na konec této tabulky.

Vědci zkoumali i to, zda opotřebení nemohla způsobit nekvalitní mouka. Obilí se tehdy mlelo mezi jednoduchými kameny, které tvořily takzvané zrnotěrky. Pokud byly kameny z měkkého materiálu, při drcení obilí z nich opadával prach a písek, který se dostával do mouky. Dlouhodobé pojídání potravin z ní mohlo sedřít a opotřebovat chrup. Pomohly ale obratle.

Těšil se dobrému zdraví

Ukázalo se, že ctihodný kmet měl tuhý kořínek a těšil se dobrému zdraví. Výjimkou byly výstupky zvané Schmorlovy uzly. Uzel vzniká vyhřeznutím meziobratlové ploténky do těla obratle. Uzly se našly na třech obratlech. Jde o zdravotní problém postihující dříve narozené, což znamená, že muž z Hvězdové žil na svoji dobu extrémně dlouho. Navíc to patrně nebyl nikdo významný.

„V jeho hrobu se sice našly milodary, z nichž patří k zajímavostem keramická mísa s vepřovou lopatkou, aby měl v prvních dnech posmrtného života co jíst, nicméně jde o standardní hrob jednoho z běžných členů tehdejší společnosti. Jen mu bylo dopřáno žít na tehdejší poměry překvapivě dlouho,“ dodala archeoložka s tím, že keramika a celé provedení pohřbu řadí muže k příslušníkům tzv. únětické kultury.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků