Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Utopit to v alkoholu. Závislých v karanténě přibylo, léčebny nestíhají

Kudy z nudy a deprese? Tuto otázku během jarní koronavirové karantény řešil snad každý. A řada lidí ji vyřešila nejjednodušší cestou. Otevřela si lahev piva nebo vína. Případně si vzala nějaký prášek pro zlepšení nálady nebo utlumení deprese.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Utopit to v alkoholu. Závislých v karanténě přibylo, léčebny nestíhají

Negativní dopady takového chování ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Psychiatři a lékaři z protialkoholických léčeben a adiktologických klinik pro léčbu závislostí mají teď plné ruce práce.

Ve všech léčebnách bylo v létě totálně plno. To se běžně neděje
Michal Miovský, přednosta kliniky

„Letos to bylo první léto, kdy všechny adiktologické provozy měly čekací lhůty. Ve všech léčebnách po republice bylo v létě totálně plno. To se běžně neděje,“ řekl Právu profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dodal, že v běžných letech alkoholici nebo jinak závislí na léčbu čekají jen na podzim a na jaře. „V létě se většinou nikomu na odvykání nechce, ale jakmile se přiblíží podzim a deprese, tak rozpití pacienti zaplní ordinace a léčebny,“ poznamenal Miovský. Karanténa, práce z domova a také nejistota byly podle něj pro řadu lidí příliš velikou stresovou zátěží.

„Děti nechodily do školy, některé instituce začaly selhávat, pro mnoho lidí to vytvořilo těžko řešitelnou situaci,“ uvedl přednosta.

Podle něj karanténa byla kritická hlavně pro lidi, kteří s alkoholismem dosud jen bojovali. „Rozpili se rizikoví lidé, o kterých by ani nejbližší neřekli, že jsou to alkoholici,“ podotkl.

Jeho slova potvrzuje i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „Máme data z národní studie, které se formou online dotazníků účastnily tři tisíce lidí. A z těch dat vyplývá, že kdo užíval alkohol, tak užívání zintenzivnil. Totéž nám vyšlo u psychoaktivních léků,“ řekla Vedralová.

Podle ní nadužívání hlavně benzodiazepinů a dalších útlumových léků a prášků na spaní je ve společnosti dlouhodobým problémem, který se v karanténě prohloubil. „Dřív to byl hlavně problém žen, ale muži je už dohánějí a je to problém i u se­niorů,“ poznamenala Vedralová.

Dospělí s lahví, děti u mobilu

Od začátku karantény se po­dle ní zvýšil nejen zájem o léčbu závislosti na alkoholu, lécích a hazardu, ale i o detoxifikaci a o substituční léčbu těžce závislých na heroinu a opiátech. „Částečně to lze přičíst tomu, že rodiny byly v karanténě pohromadě a rodinní příslušníci si snáz všimli, že někdo má s alkoholem nebo drogami problém,“ dodala Vedralová.

Odborníci na závislosti očekávají, že v příštím roce se počet závislých a počet žádostí o léčbu zvýší. Dalším problémem jsou děti a dospívající, kteří volné chvíle trávili na internetu a hraním počítačových her. „Nevíme, jak se projeví, že byli celou tu dobu online, a co to s nimi udělá,“ řekla Vedralová.

Podobně mluví i Miovský. „Očekávám, že nejenom my, ale i pedagogické poradny budou mít co dělat, protože nebude lehké po pěti měsících děti umravnit a vysvětlit jim, co se děje a že se musí vrátit do školy,“ uvedl Miovský.

Velký vliv na rozvoj závislosti má podle něj i sociálně-ekonomické prostředí. Mnohem lépe zvládali stres z karantény lidé, kteří mohli relaxovat při sportu nebo v přírodě.

„Ale když si představíte průměrně vydělávající lidi bydlící v paneláku, tak byste asi často viděl obrázek, kde si dospělí otevřeli láhev a byli rádi, když si děti u počítače hrály,“ poznamenal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků