Hlavní obsah
Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud zabouchl Salmům dveře k restitucím

Marně si u Ústavního soudu (ÚS) stěžovaly dědičky rodu Salmů na nespravedlnost, které se vůči nim mělo dopustit ministerstvo vnitra a následně i soudy. Ty totiž nepovolily obnovu procesu týkajícího se občanství Huga Mikuláše Salma. A bez toho, že by byl uznán za československého občana, nemohly být uplatněny nároky na stamilionové majetky zejména na Blanensku. Verdikt ÚS by mohl být poslední tečkou za dvacetiletými soudními tahanicemi.

Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová Foto: Petr Kozelka, Právo
Ústavní soud zabouchl Salmům dveře k restitucím

Hugo Salm podal hned po konci války žádost o zachování československého občanství. Jenže už 2. března 1946 zemřel, aniž by o jeho žádosti bylo rozhodnuto. A bitva o jeho občanství se pak naplno rozhořela až v roce 2001, když prapor možné rodové restituce zvedly jeho dcery Marie Salm Reifferscheidt-Raitzová a Ida Schoellerová.

Základním kamenem sporu bylo Salmovo přihlášení se k německé národnosti ze září 1939. Dědičky tvrdily, že tzv. Fragebogen podepsal pod nátlakem, pokud by tak navíc prý neučinil, mělo by to negativní dopad na jeho české zaměstnance. Dědičky se tak snažily dokázat, že Salm neměl přijít o majetek na základně Benešových dekretů.

Ministerstvo a justice sice dospěly již dříve k závěru, že Hugo Salm neměl na občanství nárok, dědičky se to ale snažily zvrátit žádostí o obnovu procesu s tím, že mají nové důkazy svědčící o příchylnosti jejich otce k Československu. Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší správní soud letos v lednu ale obnovu procesu nepovolily, dědičky proto podaly stížnost k ÚS.

Ještě než se senát ÚS se soudcem zpravodajem Josefem Fialou usnesl, Ida Schoellerová zemřela. Řízení o její stížnosti proto soud zastavil, stížnost Marie Salm Reifferscheidt-Raitzové poté odmítl.

ÚS zdůraznil, že pro obnovu řízení jsou podstatné jen ty skutečnosti, které byly dříve neznámé. „Jak Nejvyšší správní soud objasnil v napadeném rozsudku, uvedené zákonné pravidlo dopadalo i na stěžovatelku jako právní nástupkyni H. Salma; za dříve neznámé důkazy či skutečnosti tak lze považovat jen takové, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení ani H. Salm a ani stěžovatelka,“ konstatoval ÚS.

„Ve věci obnovy řízení nemá význam ani námitka, že správní orgány se dopustily libovůle a zasáhly do stěžovatelčina legitimního očekávání tím, že po mnoha desítkách let dokončily správní řízení zahájené v roce 1945 v neprospěch žadatele. Jde totiž o námitku proti původnímu řízení, nikoli o námitku, která by měla vztah k rozhodování o žádosti o obnovu. Žádost o obnovu řízení stěžovatelka podala v roce 2009 a bylo zákonnou povinností správního orgánu o ní rozhodnout, v čemž ÚS nespatřuje žádné porušení jejích základních práv či svobod,“ dodali soudci.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků