Článek
Senát se soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem dostal na stůl případ z Bruntálska.
Dnes šestiletý chlapec byl nejprve svěřen matce, otec ale podal návrh na střídavou péči.
U soudů nepochodil a justice vypočetla řadu důvodů, proč střídavá péče není možná: nízký věk dítěte, vysoké pracovní vytížení otce, špatná komunikace rodičů, špatná adaptace hocha na změny, malý respekt otce k rodičovské roli matky, odmítavý postoj psychologů, náročnost střídavé péče a nezanedbatelná vzdálenost mezi bydlištěm otce a matky.
Pouze velká vzdálenost není argumentem proti střídavé péči, připomněl Ústavní soud
Otec proto podal ústavní stížnost a uspěl.
„Rozhodnutí, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii střídavé péče vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl. Skutečnosti svědčící proti střídavé péči přitom musí být v řízení nejen tvrzeny, ale i prokázány,“ zdůraznil Lichovník.
Střídavou péči tak podle ÚS nelze odmítnout s odkazem na nízký věk dítěte, pokud už není závislé na matce kvůli kojení.
Ani stabilita výchovného prostředí není argumentem, protože to by znamenalo, že po prvním rozhodnutí se už nikdy nic nezmění.
Mimořádně pečlivě by soudy měly zkoumat situaci okolo tří let věku dítěte, kdy matka přestává být hlavním pečovatelem.
Rozšířený styk není střídavá péče
Důležitým faktorem muže být pracovní vytížení rodičů.
„Pokud již ale nezletilý chodí do předškolního či školního zařízení, pracovní vytíženost může tvořit překážku střídavé péče toliko v mimořádných případech, které brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích. Předmětná neschopnost rodiče vykonávat střídavou péči musí být v řízení fakticky prokázána, nepostačí pouhý odkaz na charakter zaměstnání,“ vysvětlil Lichovník.
Argument o nebezpečí častého stěhování dítěte nemůže jako argument proti střídavé péči obstát.
Ani poukaz na náročnost střídavé péče neobstojí.
„Například argument o nebezpečí častého stěhování dítěte nemůže jako argument proti střídavé péči obstát, neboť v naprosté většině případů je frekvence střídání výchovného prostředí u nezletilého v případě střídavé péče nižší než u výlučné péče jednoho z rodičů,“ řekl Lichovník.
ÚS se také pozastavil nad praxí některých soudů, které dítě svěří do péče jednoho rodiče a druhému přiznají tzv. rozšířený styk.
Časový rozsah pak může být takřka stejný pro oba rodiče, není ale zajištěno skutečně rovnocenné postavení obou rodičů.
Rodina Adama, který po operaci skončil v kómatu, má nárok na odškodnění
„Jelikož střídavá péče má své specifické přednosti, obecné soudy by neměly při posuzování změny péče a při naplnění všech kritérií upřednostňovat ponechání výlučné péče s určitým rozšířením styku druhého rodiče, ale v souladu s judikaturou zvolit model střídavé péče,“ dodali soudci.
