Hlavní obsah
Nová sněmovna Ústavního soudu Foto: Petr Kozelka, Právo

ÚS: Přístup k majetkovému přiznání komunálních politiků má být jen na požádání

Zákon o střetu zájmů, který ukládá komunálním politikům předkládat majetková přiznání, dál platí. Změní se jen způsob nahlížení do údajů v Centrálním registru oznámení. Konstatoval to ve středu Ústavní soud (ÚS), když projednal dva senátorské návrhy kritizující normu s tím, že nutí komunální politiky k majetkovému striptýzu.

Nová sněmovna Ústavního soudu Foto: Petr Kozelka, Právo
ÚS: Přístup k majetkovému přiznání komunálních politiků má být jen na požádání

Plénum se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem konstatovalo, že povinnost poskytovat údaje o majetku tak, jak ji zákon ukládá, sleduje legitimní cíl, tedy zabránit výkonu veřejné moci ve prospěch soukromých zájmů. Zcela v pořádku je podle pléna i to, že přiznání musejí podávat i neuvolnění funkcionáři, neboť stejný zájem o kontrole platí i u nich.

Šimíček však upozornil, že je potřeba zvažovat zásah do soukromí dotčených funkcionářů, neboť s údaji se dnes může seznámit takřka kdokoli, a majetkové poměry se tak mohou stát „věcí veřejnou“. Podle ústavních soudců postačí zpřístupňovat údaje z registru jen na základě žádosti.

„Má-li být cílem nahlížení do centrálního registru oznámení prevence či odhalení střetu zájmů, respektive zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti, či dokonce zjišťování informací pro účely nezákonné či jinak nepřípustné, nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila,“ upozornil soudce Šimíček.

„Protiústavnost jsme shledali výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaným elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech politiků,“ zdůraznil Šimíček.

„Způsob zpřístupňování údajů u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného cíle potřebný, tudíž porušuje práva na soukromí,“ dodal Šimíček s tím, že současná praxe může fungovat až do konce letošního roku. Do té doby by měli zákonodárci normu upravit.

Normu napadly dvě skupiny senátorů, za 42 kolegů jednal Ivo Valenta (Soukromníci), za druhou šedesátičlennou skupinu vystupoval Michael Canov z klubu Starostů. Soud se oběma návrhy, které se částečně překrývaly, zabýval ve spojeném řízení. Senátoři namítali, že snaha zabránit střetu zájmů je podle senátorů sice veřejným zájmem, ale automaticky nemůže odůvodňovat rozsáhlé narušení práva na soukromí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků