Hlavní obsah

Ujížděl policii a chtěl spáchat „zvláštní rozšířenou sebevraždu”

Několik desítek kilometrů pronásledovali v lednu policisté obstarožní felicii, jejíž řidič jel místy i stočtyřicetikilometrovou rychlostí silnicemi Vysočiny. V jednu chvíli málem došlo ke srážce s kamionem.

Obžalovaný muž přichází k souduVideo: Petr Kozelka, Právo

 
Článek

Čelní střet byl přitom cílem řidiče, čtyřiadvacetiletého Tomáše Kocourka, který tak chtěl zabít sebe i svého spolujezdce. Brněnský krajský soud mladíka za pokus o vraždu v pondělí potrestal devíti lety vězení.

Prosby nezabraly

Neobyčejný příběh se začal psát těsně po půlnoci 25. ledna na náměstí v Třebíči. Policejní hlídka tam chtěla zkontrolovat felicii, jejíž řidič ale šlápl na plyn a začal ujíždět.

„Jeho šestnáctiletý spolujezdec jej marně prosil, aby zastavil. Obžalovaný místo toho řekl, že se raději zabije. Poté vjel záměrně do protisměru s cílem narazit do protijedoucího kamionu. V rychlosti téměř sto kilometrů v hodině strhl spolujezdec volant a srážce tak zabránil,“ popsal situaci státní zástupce Jiří Morava.

„Obžalovaný věděl, že čelní srážkou může dojít k usmrcení jeho samotného i jeho spolujezdce,“ pokračoval Morava.

Řidič v Praze prchal před policií, naboural autobus a dvě auta. Mezi zraněnými jsou i děti

Krimi

„K fatálnímu následku nedošlo jen proto, že spolujezdec obdivuhodně strhl v poslední chvíli volant. Dalo by se říci, že mělo jít o zvláštní rozšířenou sebevraždu,“ dodal Morava.

Kocourek před soudem působil, že ne zcela chápe své postavení.

Ostatně znalci u něj konstatovali lehkou mentální retardaci. Zatímco při vyšetřování svou vinu popíral, před soudem otočil a chtěl jednat o dohodě se státním zástupcem, poté se rozhodl prohlásit svou vinu, čímž dal soudu možnost, aby rozhodl urychleně bez složitého dokazování.

Sotva narkoman přišel o řidičák, prchal před policisty sto třicítkou

Krimi

Cesta k prohlášení ale nebyla jednoduchá. „Chci přiznat vinu, částečně. Anebo ne, přiznávám ji v celém rozsahu,“ přemítal Kocourek před senátem v čele s Jaroslavou Bartošovou.

Když si nakonec ujasnil, že se opravdu přiznává, sám popsal, co se dělo. „Řidičák jsem neměl kvůli mentální retardaci. Nevěděl jsem ale, že nemůžu řídit. No jo, vlastně jsem nemohl legálně jezdit. Ale jezdil jsem, sám jsem se to naučil, tak dvakrát do týdne jsem jezdil, ale jen tak kilometr a půl,“ tvrdil.

Soudkyni Bartošové se to ale nelíbilo. „Jezdil jste kilometr a půl a najednou jste ujížděl před policií vysokou rychlostí desítky kilometrů?“ tázala se. „Prostě jsem na to šlápl,“ reagoval Kocourek. „A co kdyby šel někdo přes silnici, to auto bylo v dost špatném technickém stavu, jak byste zastavil?“ nedalo to Bartošové. „Brzdy byly horší,“ uznal Kocourek.

Zběsilý řidič prchal v Praze po cyklostezce, pak plaval přes Berounku i se psem

Krimi

„Zatáhl bych ruční brzdu,“ měl hned po ruce řešení mladík, který žil z dávek a dobrodiní své matky. Samotný vůz si podle svých slov koupil za 1500 korun. „Je mi to moc líto a jsem rád, že se ta srážka nestala,“ dodal nakonec.

Trestní senát nakonec prohlášení o vině přijal jako důvěryhodné a odpovídající všem zjištěným důkazům. Kocourkovi se tak otevřela cesta k nižšímu trestu, za pokus o vraždu mu totiž hrozilo od 10 do 18 let.

Mohl dostat víc

„Obžalovaný se choval bezohledně, věděl, že nemá řidičák, a přesto opakovaně řídil. Vystavil nebezpečí smrti teprve šestnáctiletého chlapce. Ten s křikem a pláčem žádal, aby obžalovaný zastavil, ten to ale nereflektoval. Projel několik vesnic, mohl tam být někde chodec, který nemohl předpokládat takovou jízdu šíleného řidiče. Pokud by obžalovaný neprohlásil svou vinu, uvažovali bychom o trestu 12 až 13 let, takto ukládáme trest 9 let. Před jeho jednáním je totiž potřeba chránit celou společnost,“ vysvětlila Bartošová.

Obhajoba i státní zástupce si nechali čas na rozmyšlenou, pokud by se některá ze stran odvolala, případ by putoval k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Reklama

Výběr článků

Načítám