Článek
Jak to na území, kde už byl požár uhašen, vypadá? Na fotografiích některých míst to vypadá, že se začíná objevovat tráva. Znamená to, že se les obnovuje?
Obnova lesa ještě nezačala, požár zdaleka neskončil. Ale ukazuje se, že oheň nezabije úplně všechno, nejde o úplnou devastaci území. Stačí jeden déšť, aby se v černošedé ploše, jež vypadá po požáru smutně a depresivně, začaly objevovat první odstíny zelených barev. To je úžasná regenerační schopnost přírody. Příští rok tam tak uvidíme první semenáčky pionýrských dřevin, které vytvoří mladý porost.
Hasiči zmenšili plochu požářiště v Českém Švýcarsku na 513 hektarů
Jaké ekologické škody napáchal požár na přírodě v národním parku a okolí?
Z velké části byly poškozeny plochy po kůrovcové gradaci v roce 2018. Došlo k částečné devastaci zmlazených porostů, které se tam od té doby objevily. Také byly poškozeny nebo zničeny přirozené porosty. Například různé doubravy s příměsí dalších dřevin.
Na druhou stranu je potřeba říct, že na bývalé kalamitní plochy po smrkových monokulturách, ať už se jedná o holiny, nebo porosty, které byly ponechány k odumření nastojato, má oheň – i když je mi to žinantní takto říkat – pozitivní vliv.
Odhoří totiž tlustá vrstva jehličí, které se tam střádalo po celé dekády. A tím pádem se zlepší podmínky pro samovolnou obnovu lesa. Máme to doložené třeba na požářišti na Havraním kameni u Jetřichovic, kde hořelo v roce 2006. Na něm se velmi dynamicky zmladily lesní porosty a dnes je tam tak vysoký les, že běžný návštěvník nepozná, že tam před časem hořelo.
Co začne po takovém požáru růst jako první?
Nejčastěji jsou to bříza, topol, osika, jeřáb, borovice lesní. Teprve poté se začínají přidávat další druhy dřevin, jako jsou duby, a do určité míry počítáme i s bukem.
Některé listnaté stromy požár v Českém Švýcarsku přestály, smrky lehly popelem
Budete do skladby lesů nějak zasahovat, nebo je necháte, aby tam rostly třeba ty dřeviny, které se samy prosadí?
Zasahovat budeme minimálně. Kdybychom prováděli nějaké masivnější výsadby, tak bychom pro jejich udržení museli intenzivně zasahovat ve spontánně zmlazených porostech. Což není úplně vhodné. Příroda to udělá zadarmo a dobře, zatímco člověk by to udělal za těžké peníze a špatně.
Minimálně znamená co? Jaké úpravy budete dělat?
Dá se třeba počítat s tím, že budeme zasahovat do dřevinné skladby v bezprostřední blízkosti cest, ale nebude to nic intenzivního.
Budete tam sázet třeba listnáče?
Ano, převážně to budou listnaté druhy dřevin, které se objevují ve vyšších stadiích lesa, aby tam nebyl jen březový porost. A potom můžeme ještě na vhodných místech počítat třeba s výsadbou jedle bělokoré. Ale to ukáže až čas, jak se to bude vyvíjet. Na jednu stranu sice máme zkušenost s již zmíněným požářištěm u Jetřichovic, ale zase nemáme zkušenost s takto velkou zasaženou plochou, nyní je to asi 1060 hektarů.
Požár nenaruší unikátnost parku, míní geolog
Abychom nemluvili jen o lesním porostu. Požár měl určitě velký vliv i na zvířata, ptáky a hmyz. Jak bude u nich probíhat obnova?
Dopad na ně byl velký. Všechno, co mělo křídla a dlouhé nohy, místo požáru opustilo, ostatní z velké části zahynulo. O biodiverzitu v této oblasti se ale také bát nemusíme. Spíše se dá v příštích letech očekávat její exploze včetně návratu druhů, jež tam byly předtím. Přibudou i druhy vázané na oheň, které jsou na požární plochy specializované. To jsou různé druhy hub či hmyzu. Oheň byl v krajině přítomen vždy, takže je na něj adaptovaná.