Článek
Zachráněny nezůstaly pouze ikony národního parku, tedy Pravčická brána a zámeček Sokolí hnízdo, ale uvnitř požářiště také některé lesy, a to zejména listnaté. Podle dat získaných z měření vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze v posledních čtyřech letech více než dvě třetiny této oblasti před požárem tvořily smrkové souše po kůrovci.
Snímky byly podle Surového pořízeny ve čtvrtek dopoledne. „Ta fronta požáru už přešla, to už je za tím. Ty stromy stojí,“ řekl Surový, který vede katedru hospodářské úpravy lesů. Podle Surového nejsou nové snímky dostupné, neboť je zataženo.
Do Česka dorazil vydatný déšť, České Švýcarsko ale dostalo jen pár milimetrů
Omezovali monokultury
Po cestě z Hřenska do Mezní Louky byly vidět listnaté stromy na spáleništi. Správa národního parku České Švýcarsko vysazovala listnaté dřeviny na uvolněných místech po stromech zničených kůrovcem. Smrkové monokultury se snažili správci parku omezovat těžbou dřeva už před kůrovcovou kalamitou.
Listnaté stromy zůstaly stát hlavně v případě, že byly ve větší skupině. „Bohužel při požáru vzaly za své dobře se zmlazující porosty. Buky a břízy, které byly 30 metrů vysoké, zmizely,“ řekl mluvčí parku Tomáš Salov, který už měl možnost podívat se na požářiště. Z okolí Hřenska se podle něj v roce 2018 odvážely smrky, vznikla 40 hektarů velká holina a několik menších dalších i bezpečnostní pás podél silnice z Hřenska na Mezní Louku. Mrtvého dřeva tam bylo podle Salova relativně málo, fragmenty porostů, které zůstaly stát.
Byla tam ale velice silná vrstva organického materiálu, opady jehličí, větviček a větví, které se tam shromažďovaly desítky let. Jakmile začne hořet tato vrstva, která je velmi dobře hořlavá, tak i zmlazení odumře,“ uvedl Salov. Za své vzaly i listnaté stromy, které se nacházely samostatně okolo hořící plochy.
O víkendu zaútočíme, ohlásil šéf hasičů plány s požárem
Naposledy v roce 1842
V oblasti Hřenska byl poslední velký požár podle Salova v roce 1842. Tehdy shořelo na české straně 85 hektarů lesa a na německé 95 hektarů. Od té doby se tam hrabanka střádala. „Problém vnímáme v tlusté vrstvě organického materiálu, proto jsme chtěli diskutovat s veřejností o řízeném žárovém managementu, o kterém se mluví v dokumentu k zásadám péče o park. To je jediný způsob, jak se v kontrolovatelných podmínkách zbavit této tlusté vrstvy organického materiálu, v níž vidíme největší požární riziko,“ uvedl Salov. Listnaté stromy nejsou tolik bohaté na různé silice a pryskyřice, které dobře hoří.