Článek
Před zneužitím pěstounské péče varovali mnozí aktivisté ještě před uvedením zákona v platnost v roce 2014. Úprava totiž razí princip, že při výběru pěstouna by měli mít přednost příbuzní rodičů.
Pěstounský plat u prvního dítěte dělá 12 tisíc a s každým dalším dítětem se stupňuje. To však může zlákat šibaly, kteří prokážou neschopnost se třeba z finančních důvodů o dítě starat, a navrhnou do náhradní péče prarodiče. Ti pak mohou brát nemalý pěstounský plat, ve skutečnosti by ale děti byly neustále jen „na návštěvě“ u rodičů.
Nejedná se o krátkodobou pěstounskou péči, za niž náleží běžně plat 20 tisíc, kdy se pěstouni starají o každé „nechtěné“ mimino a na příbuzenské vazby se nehledí.
Mnohem častěji se do péče jiné osoby dávají děti v regionech s vysokým počtem vyloučených lokalit, kde mají obavy ze zneužívání dávek.
Zákon má proti zneužívání příbuzenské pěstounské péče pojistku, díky které soudy obavy ze zneužití rozptylují. Dítě totiž mohou svěřit do péče „jiné fyzické osoby“, což vylučuje nárok na pěstounskou odměnu.
Podle celorepublikových čísel ministerstva práce a sociálních věcí bylo loni u dlouhodobých pěstounů 11 362 dětí, u krátkodobých 306 a v péči jiné osoby 4263 dětí.
„Podle statistik soudy tohoto institutu často využívají. Jakmile má orgán sociálně-právní ochrany dětí podezření, že by mohlo dojít ke zneužití pěstounských dávek, tak doporučí soudu svěřit dítě prarodičům do péče jako jiné fyzické osobě. Soud obvykle k takovému doporučení přihlédne,“ popsala Právu Dana Lipová z Nadace Sirius.
Častěji v ghettech
Její slova potvrzuje i výše zmíněná analýza. V roce 2013 bylo svěřeno do péče jiné fyzické osoby 32,9 procenta dětí. O rok později, kdy už novela zaručovala pěstounům motivační odměny, se podíl svěřených do péče jiné osoby zvýšil na 36,1 procenta. O dva roky později už to bylo 40,7 procenta z celkového počtu 3192 dětí, o jejichž náhradní péči soudy tehdy rozhodly.
A leccos napoví i krajské odlišnosti. „Mnohem častěji se do péče jiné osoby dávají děti v regionech s vysokým počtem vyloučených lokalit, kde mají obavy ze zneužívání dávek,“ řekla Lipová.
V letech 2015 a 2016 soudy nejčastěji svěřovaly děti do péče jiné osoby v Ústeckém kraji. Před dvěma lety zde činil podíl takových rozhodnutí 58,3 procenta. V roce 2014 vévodil statistikám Moravskoslezský kraj s 46,1 procenta a rok předtím Liberecký s 45,6 procenta. Liberecký kraj sice není pověstný vysokým počtem ghett, ale spadá do působnosti ústeckého soudu, kde jsou úřady ostražitější. Nejméně se institutu „jiné osoby“ využívá v Praze.
Verdikty nejsou konečné
„Nepsaným účelem, který vyplynul z rozhovorů nejen se soudci, ale rovněž s pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany, je vnímání institutu péče jiné osoby jako jakési pojistky proti zneužívání dávek pěstounské péče,“ stojí v analýze Institutu projektového řízení.
Verdikty ale nejsou konečné. Dítě se může kdykoliv vrátit k rodičům, stejně tak může soud nakonec uznat i „jinou osobu“ za pěstouna, kterému pak náležejí i pěstounské výhody. „Dítě je navrhovateli (příbuznému) nejprve svěřeno do péče jiné osoby, a pokud se osvědčí jeho vztah k dítěti, resp. prokáže se, že motivace k převzetí dítěte nemají finanční charakter, dochází následně ke změně na péči pěstounskou,“ uvádí analýza.
