Hlavní obsah
Iva Dobiášová pomáhá ve valašskomeziříčské nemocnici Foto: Pavel Karban, Právo

Sestřička v důchodu neváhala a šla pomoci nemocnici

Po více než 40 letech práce ve zdravotnictví by si Iva Do­biášová (62) z valašskomeziříčské části Hrachovec zasloužila odpočinek. Jenže pomáhat ostatním má v krvi, takže ani riziko nákazy covid-19 jí nebrání pomáhat coby tzv. poletucha v Nemocnici Agel Valašské Meziříčí. Sama se přihlásila.

Iva Dobiášová pomáhá ve valašskomeziříčské nemocnici Foto: Pavel Karban, Právo
Sestřička v důchodu neváhala a šla pomoci nemocnici

„Člověk se dneska může nakazit kdekoliv, strach nemám, furt se dezinfikuju,“ poukázala Dobiášová, která ve valašskomeziříčské nemocnici pracovala celý život. Coby studentka zdravotní školy se starala o úklid, po škole byla plnohodnotnou sestřičkou na lůžkových odděleních i v ambulanci.

Doma o ni mají strach

Sestřička přiznala, že doma o ni mají strach. „Jenže dcera je taky sestrou, taky tady v nemocnici, na chirurgii, takže to chápe,“ doplnila s tím, že by sedět doma ani neuměla.

„Když jsem šla do důchodu, myslela jsem si, že to doma bude poklidné. Mě to ale nebaví, i když je pořád co dělat. Ale člověk potřebuje mezi lidi, ti mi moc chyběli. A jsem ráda, že jsem mezi nimi,“ vysvětlila, proč kromě touhy pomoci bývalým kolegům a kolegyním nastoupila v době koronaviru opět do nemocnice.

Dobiášová patří mezi tři místní poletuchy. „Říkají nám taky letušky. Jsme k dispozici každému oddělení v nemocnici, hlavně tomu covidovému. Dělám, co je potřeba. Nosím kyslíkové bomby na výměnu. „Taky svážím prádlo, sháním potřebné léky, nosím dokumentaci nebo věci pacientům, když je holky někam překládají,“ popsala a doplnila, že dělá dvanáctihodinové směny. Teď v listopadu jich má naplánováno osm.

To, že musí celou směnu strávit s rouškou přes obličej a část pracovní doby má i ochranný oblek, jí nevadí. „Musím se sama chránit, bo mi už není dvacet,“ směje se sympatická se­niorka. „Máme teď doma roční vnučku. Hlídáme ji s manželem vždycky v pondělí a úterý, a od středy dělám v nemocnici. Aspoň mi utíká čas a nemám kdy přemýšlet nad tím, co by, kdyby,“ nastínila Dobiášová.

Vypomáhá kolegům

Ještě o tři roky starší je Marie Rumanová z Opavy. I ona odmítla vysedávat coby důchodkyně u televize, když v nemocnicích chybí personál. „Je krizová situace, lidi odpadávají, je jich málo na odděleních,“ objasnila vystudovaná zdravotní sestra, co ji vedlo k tomu, že se namísto důchodu dohodla od září se Slezskou nemocnicí v Opavě na polovičním úvazku.

Na rozdíl od Dobiášové plní roli sestřičky na ušní ambulanci. „Doma mi to ze začátku neschvalovali, ale nakonec jsem děti přesvědčila, že když jsou už z domu a já sama, že není důvod nejít pomoci,“ řekla a dodala, že sloužila už i při jarní vlně koronaviru.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků