Hlavní obsah
Železná brána krášlí náměstí ve Kdyni u Domažlic. Foto: Město Kdyně

Ručně ukovali bránu na počest padlých i života

Je přes tři metry vysoká a zdobená dvaapadesáti květinami. Ručně ukovaná železná brána krášlí od soboty náměstí ve Kdyni u Domažlic. Má dvojí symboliku: uctění památky padlých za druhé světové války a naději na život v době pandemie koronaviru.

Železná brána krášlí náměstí ve Kdyni u Domažlic. Foto: Město Kdyně
Ručně ukovali bránu na počest padlých i života

Spolutvůrcem díla je bývalý policejní důstojník Jiří Brož, který po téměř dvaceti letech služby pověsil uniformu na hřebík a vrátil se ke kovářskému řemeslu svých předků.

„Původně byl oblouk vázaný k 75. výročí osvobození města za druhé světové války. Protože jsme na něm pracovali v době pandemie, dostal novou dimenzi a jeho ztvárnění propojilo obě události,“ uvedl Brož.

Veškerou kreativitu nechalo vedení města na zhotoviteli. „Zadání znělo, že by se jim líbil nějaký oblouk. Pro nás to byla výzva, protože už tady stojí sochy od renomovaných umělců. Nakonec jsme se rozhodli pro otevřený oblouk, po kterých se pnou růže a lilie. Šlo nám o to, když se na něj člověk podívá, tak aby ho krásná ruční práce duševně povznesla,“ pokračoval Brož, který společně se svým kolegou Dmytro Romaniukem pracovali na bráně tři měsíce.

Podle místostarostky Kdyně Věry Říhové předčil výsledek očekávání. „Květinové oblouky jsou koncipovány jako symbol života a představují zároveň i vstupní brány do nových začátků,“ konstatovala místostarostka. Připomněla, že oblouky autoři ukovali v době světové pandemie nového koronaviru a jejich vznik se tak neplánovaně a zcela spontánně váže k další krizi novodobé historie. „Třešničkou na dortu bude noční osvětlení brány. Ta bude ve tmě tvořit pomyslnou uličku, která se stane viditelnou připomínkou toho, že i v dobách nejtemnějších existuje světlo na konci tunelu, které můžeme následovat,“ konstatovala Říhová. Branou nechalo město osadit průchody k pomníkům padlých v I. a II. světové válce. Její odhalení jako součást oslav osvobození proběhne bez fanfár v úterý.

„Vzpomínkový akt bude letos bohužel velmi komorní, zcela bez přítomnosti veřejnosti, bez hudby a dalšího programu tak, jak jsme byli po léta zvyklí. Památku těch, kteří bojovali proti nacistickému režimu, si připomeneme v tichosti, ale stále s velkým respektem, obdivem, úctou a srdečným poděkováním za naši svobodu, jejíž vysokou cenu zaplatili právě naši předci,“ uzavřela místostarostka.

Kdyňská brána není jediným dílem svého druhu, který pochází z oživené kovářské tradice rodiny Brožů. Podobný pomník už zdobí také obec Kvíčovice. Jedenáctihlavé hejno železných ptáků zde symbolizuje stejný počet obyvatel Kvíčovic, kteří zahynuli daleko od domova v první světové válce.

Řešil migraci

Ještě před pěti lety jezdil Jiří Brož po světě jako styčný důstojník české policie a řešil migraci. „Až poslední roky jsem začal uvažovat o tom, že rodinnou tradici obnovím. Přispěly k tomu i zkušenosti z některých států, kde je kovařina stále živá. Viděl jsem, co všechno je možné ze železa udělat,“ vzpomínal třiačtyřicetiletý muž.

Historie kovárny jeho rodu v Kvíčovicích spadá do roku 1871. Většina zařízení je původní a podařilo se ho dochovat i přes znárodnění v osmačtyřicátém. Zpět dostali Brožovi vybavení kovárny v roce 1990. „Do roku 2007 tam pracoval můj děda a já se teď snažím vrátit její původní věhlas,“ uvedl Brož.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků