Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Rok v azylu nestačí. Samoživitelky na byt nemají

Na život v jednom z pražských azylových domů vzpomíná Kamila, kterou opustil manžel a nemohla si dovolit sama platit bydlení, docela ráda. „Pobyt zde mi velmi pomohl. Znovu jsem se postavila na vlastní nohy a dokázala se postarat o dceru i o sebe. Odchod manžela, splátky a veškerá zodpovědnost za domácnost byly nad mé síly,“ vyprávěla Právu Kamila, která po manželově odchodu bydlela dva roky na ubytovně.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Rok v azylu nestačí. Samoživitelky na byt nemají

„Byla jsem informována, že v azylovém domě můžu být jeden rok. Získala jsem maličký, ale příjemný pokoj s hygienickým zázemím a nakonec i fajn sousedky,“ řekla Kamila. Bývalý manžel na dceru neplatí výživné a Kamila se s ním o alimenty soudí.

Problém ale přišel, když uplynul rok. „Stále jsem neměla dost financí, abych si mohla pronajmout byt. Nebylo reálné uhradit kauci, nájem dopředu a kdoví co ještě. Nakonec jsme s dcerou putovaly do dalších tří azylových domů, než jsem našla byt, který jsem schopna platit, a stálou práci, nikoliv brigády,“ popisovala mladá žena, která se kvůli dostupnějšímu bydlení nakonec odstěhovala padesát kilometrů za Prahu.

Její příběh se podobá mnoha dalším. Podle organizace Asociace neúplných rodin, která pomáhá samoživitelkám a provozuje program Vaše výživné, se víc než polovina obyvatelek azylových domů na vlastní či nájemní bydlení po jednom roce nezmůže. Místo do bytu putují do dalšího azylového domu.

Tyto údaje pocházejí přímo z azylových zařízení, kterých je například v Praze dvanáct a jsou dlouhodobě plná. Právě neplacení výživného je častým důvodem, proč se matka s dítětem vůbec v azylovém domě octne.

Chce to delší lhůtu 

Cena v pražském azylovém domě se pohybuje v průměru okolo čtyř tisícovek měsíčně, matky ji hradí většinou ze sociálních dávek. Nájemní bydlení v Praze i v těch nejmenších bytech se už dnes pohybuje nejméně kolem deseti tisíc a samoživitelkám se často během roku nepodaří našetřit ani na kauci, která je s nájemním bydlením většinou spojena.

„Nejen ve velkých městech se setkáváme s maminkami, které putují rok co rok po azylových domech a nemají možnost svou situaci příliš změnit. Varovným signálem mohou být samotné děti, které se do domovů vracejí s vlastním potomkem poté, co zde strávily už své dětství,“ uvedla ředitelka programu Vaše výživné Iveta Novotná.

Hlavní potíž mají lidé bez nájemní smlouvy, třeba při odchodu ze všemožných typů zařízení od léčebny přes dětský domov po azylový dům

Podle organizace by pomohlo roční lhůtu prodloužit. „Zvlášť dopad na děti je veliký, pokud musí každý rok strávit někde jinde. I sociální pracovnice, které s maminkami pracují, říkají, že roční lhůta nemá smysl,“ podotkla Novotná.

Nová pravidla horší?

Zhoršit situaci by podle ní mohla i nová pravidla týkající se příspěvku na bydlení, která připravuje vláda. Nová dávka by se totiž měla týkat jen těch, kteří už mají smlouvu a v bytě bydlí. Ten, kdo se teprve nastěhuje, bude příspěvek dostávat se zpožděním. „Ztíží to situaci těm rodičkám, které se chtějí dostat do normálního bydlení,“ míní Novotná.

Současný stav kritizují opoziční Piráti. Podle první místopředsedkyně Olgy Richterové vláda zatím nepředstavila systémovou podporu bydlení a prolomení začarovaného kruhu chudoby.

Hlavní potíž mají lidé bez nájemní smlouvy, třeba při odchodu ze všemožných typů zařízení od léčebny přes dětský domov po azylový dům. Pak nedosáhnou na dávky státní podpory, ale ani na praktickou pomoc s řešením krizí, řekla Právu Richterová.

Včasná pomoc s bydlením by podle ní vyšla stát levněji než desítky tisíc korun za pobyt v zařízení. „Úřady pak leckde rodinám nabízejí umístění dětí do klokánků a podobně – i když ti lidé jen potřebují bydlet. I proto s týmem aktuálně zpracováváme, zda není na místě navrhnout legislativní úpravu,“ dodala.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků