Proč loni umřelo tolik lidí navíc? Nabízí se omezení péče či nezjištěný covid

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni přes 129 tisíc lidí, což je oproti roku 2019 patnáctiprocentní nárůst, v absolutních číslech to činí zhruba 16,7 tisíce úmrtí navíc. Svou vinu nese i pandemie nového typu koronaviru, která v České republice vypukla na začátku března loňského roku, když se objevily první tři případy nákazy a začalo další šíření.

Statistiky z ČSÚ se ale o příčiny úmrtí nestarají. Podrobnější a přesnější statistiky o úmrtí kompletuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Podle ministerstva zdravotnictví za uplynulý rok zemřelo kvůli covidu 12 329 lidí. Když ale toto číslo od celkového počtu odečteme, dostaneme zhruba 4300 zesnulých, kteří přesahují průměr a u nichž dosud není jasné, na co zemřeli.

ÚZIS data o příčinách úmrtí za část loňského roku zveřejnil koncem listopadu. Přestože tyto statistiky jsou zveřejňovány standardně jednou ročně, další aktualizace se chystá v prvním pololetí letošního roku, kdy by měly být zanalyzovány tzv. listy o prohlídkách zemřelých za druhé pololetí loňského roku.

„Detailní analýzy o příčinách úmrtí ještě mít nemůžu, protože se stále stahují listy o prohlídce zemřelých a bude to ještě trvat. Je tu ustavená patnáctičlenná skupina expertů, která příčiny úmrtí bude analyzovat. Ta zpráva bude ale negativní tak jako tak,” řekl Novinkám šéf ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že není jasné, kdy bude hotovo.

Do té doby se veřejnost může pouze dohadovat, co způsobilo takový počet nadbytečných úmrtí a v pomyslném vzduchoprázdnu nyní visí přes čtyři tisíce zesnulých.

Přestože oficiální data zatím k dispozici nejsou, Novinky nabízí několik vysvětlení, co tento skokový nárůst způsobilo. Nejvíce lidí zemřelo v 44. a 45. týdnu, tedy na přelomu října a listopadu. Tehdy se vláda obávala přehlcení nemocnic a kolapsu zdravotnického systému a zpřísňovala koronavirová opatření.

Lidé, zejména starší občané, kteří patří mezi zranitelné skupiny obyvatel, se mohli kvůli epidemii koronaviru bát chodit ke svým lékařům či do nemocnic na vyšetření, čímž mohli svůj zdravotní stav zanedbat. S tím může souviset i odkládání zákroků kvůli omezené až zastavené běžné nemocniční péči, což se opět mohlo projevit smrtí případného pacienta. Mohlo jít například o kardiovaskulární problémy, dýchací obtíže či pacienty s rakovinou.

Další nabízená příčina souvisí taktéž s koronavirovými restrikcemi, avšak orientuje se spíše na psychickou stránku lidí. Ke konci roku se spekulovalo o tom, že určitá část lidí, opět zejména seniorů, mohla zemřít v důsledku samoty, depresí či ztráty chuti do života kvůli opatřením, která již téměř rok výrazně redukují život na pobyt doma, v lepším případě i v zaměstnání, a jakékoliv jiné aktivity zapovídají. Žádoucí už nyní není ani jezdit do hor sportovat.

Není také zatím jasné, zda a jak se v důsledku zhoršené psychiky lidí zvýšil počet sebevražd.

Vedle epidemie koronaviru se v Česku mohla mimo světla reflektorů šířit ještě další epidemie, například epidemie chřipky, na kterou každoročně taktéž umírá řada lidí. To je však velmi nepravděpodobné, protože toto, ale i další respirační onemocnění byla upozaděna a jejich šíření v uplynulých měsících bylo téměř zastaveno kvůli povinnosti nošení roušek a respirátorů.

Vliv mohlo mít také nedostatečné a nefunkční trasování covidových pacientů a jejich kontaktů. To je efektivní při nízkých počtech nakažených, nikoliv však při vysokých tisících nových případů denně. Část z nadbytečných úmrtí by se tedy dala vysvětlit i tím, že šlo o covidové pacienty, kteří ale zemřeli dříve, než se dostali do nemocnice.

Zřejmě poslední možností je, že Česko špatně vykazuje čísla o zemřelých s covidem, jichž je ve skutečnosti mnohem více. Česká republika ale již několikrát opanovala první světovou příčku v počtech zemřelých za určité časové období v přepočtu na počet obyvatel.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) i další politici a odborníci tvrdí, že to může být způsobeno naopak tím, že ostatní státy špatně nebo vůbec nereportují, a Česká statistika tak vypadá velmi hrozivě.

Když se podíváme na graf úmrtí po dnech, vidíme, že se počty zemřelých začaly zvedat od zhruba září, kdy se po uvolněném létu začala epidemická situace rapidně zhoršovat a koronavirová čísla začala růst. V důsledku toho se na nezbytně nutnou míru omezila právě elektivní péče. Část nadbytečných úmrtí tak s poměrně velkou pravděpodobností lze přiznat právě omezení zdravotní péče.

Tuto souvislost s počtem nadúmrtí vidí i demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta ČTK sdělila, že roli hraje omezení péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře.

„Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná,” sdělila ČTK Dzúrová. Dodala také, že mezi příčinami mohli být i lidé, kteří zemřeli a nebyli na covid testování. Kolik takových lidí ale bylo, zatím podle ní nelze stanovit.