Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo

Volby se mohou konat i bez dohody stran, míní šéf volebního senátu

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se mohou uskutečnit i v případě, že politici nestihnou zareagovat na středeční nález Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona. Zvýraznila by se role volebního senátu Nejvyššího správního soudu, který by musel mezeru v zákoně překlenout výkladem. „Pevně ale věřím, že k tomu nedojde,” uvedl ve čtvrtek předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo
Volby se mohou konat i bez dohody stran, míní šéf volebního senátu

Volby se v říjnu podle Langáška nepochybně uskuteční, pokud nebudou ústavním zákonem odloženy například kvůli nouzovému stavu.

„Zásah ÚS do volebního zákona se týká až fáze přepočtu hlasů voličů na poslanecké mandáty, jinak byl volební zákon ponechán v platnosti,” uvedl Langášek. Volební senát, kterému předsedá, se zabývá stížnostmi stran nebo voličů v souvislosti se sněmovními volbami.

Stále platí, že prezident republiky se souhlasem předsedy vlády vyhlásil volby na 8. a 9. října. Podle Langáška nic nebrání jejich organizaci, přípravě a uskutečnění podle volebního zákona a harmonogramu zveřejněného ministerstvem vnitra.

Tomáš Langášek

Foto: Archiv, Právo

„Není tedy pravda, že se volby nemohou konat, pokud Parlament nezareaguje; taková tvrzení považuji za neuvážená. Volební orgány fungují a fungovat budou. Okrskové volební komise sečtou všechny hlasy do posledního,” řekl Langášek.

Podle předsedy volebního senátu je ústavní povinností Parlamentu přijmout nové pravidlo přepočtu hlasů na mandáty v souladu s nálezem ÚS. Časový prostor považuje za dostatečný, záleží na vůli a shodě.

„Je ovšem také povinností volebního soudu neodmítnout poskytnutí spravedlnosti a ochránit ústavně zaručené volební právo i v případě, že by snad Parlament svou povinnost nesplnil,” uvedl Langášek. Zdůraznil, že rozhodnutí ÚS teoreticky mohlo být ještě razantnější, soud ale škrtal jen to, co bylo nutné, ponechal v platnosti například úpravu volebních krajů.

Pokud zákon zůstane neúplný, volební senát NSS by se problematikou zabýval poté, co by rozdělování mandátů, provedené pravděpodobně Státní volební komisí, napadli stížnostmi voliči nebo politické strany. Musel by pak podle Langáška přijít s výkladem zákona, který bude respektovat zásadu poměrného zastoupení. Langášek ale věří, že politici splní svou povinnost a přijmou novou právní úpravu v souladu s nálezem ÚS. Neobává se tedy toho, že by soudní přezkoumávání voleb letos bylo dramatičtější nebo náročnější než v minulých letech.

ÚS ve středu zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na letošní podzimní sněmovní volby.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) zkritizoval ústavní soudce za údajnou snahu o zasahování do politiky i za nevhodné načasování nálezu v roce voleb a pandemie koronaviru.

Volební senát NSS už v roce 2006 v jednom ze svých rozhodnutí poukazoval na výsledný efekt sporných ustanovení volebního zákona. Norma znevýhodňovala menší strany v méně lidnatých krajích. Volební senát tehdy uvedl, že výsledný efekt „je na samotné hranici poměrného zastoupení i principu rovnosti volebního práva”.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků