Hlavní obsah

Povinný čip nepomůže najít ztraceného psa, chybí státní registr

Majitelé mají poslední tři měsíce na to, aby nechali svého psa označit mikročipem. Novela veterinárního zákona, která se bude týkat všech psů starších šesti měsíců, začne platit od nového roku. Povinné čipy toho ale sami o sobě příliš neumějí, protože neexistuje jednotná celorepubliková databáze psů a jejich majitelů. Existují soukromé databáze, ale zápis do nich není povinný.

Povinný čip nepomůže najít ztraceného psa, chybí státní registr

Od ledna příštího roku musí být podle nového zákona očipovaný každý pes od doby, kdy dostává své první očkování proti vzteklině. Tím prochází zvířata ve věku půl roku. Všechna očkování psa budou podle čipu dohledatelná, naopak bez čipu bude pes automaticky považován za neočkovaného. Za to mohou dát strážníci pokutu až 20 tisíc korun.

Čip ukáže jen číselný kód. Ten je nutné zapsat do databáze a psa registrovat, jinak nemají čipy žádný význam
Veterinářka Michaela Riedlová

„Hlavní důvod pro čipování psů je usnadnění propojení s očkovacím průkazem,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Kromě průkazu dokáží čipy propojit psa i s jeho majitelem. To vše je ale dohledatelné jen v případě, že je kód z čipu zapsaný v některé z databází psů.

Jenže ne každý majitel svého psa registruje, zápis do databáze totiž není povinný. „Majitelé se často mylně domnívají, že v čipu jsou zapsané údaje o nich samotných. Čip ale ukáže jen patnáctimístný číselný kód. Ten je nutné zapsat do databáze a psa registrovat, jinak nemají čipy žádný význam,“ vysvětluje veterinářka Michaela Riedlová.

Mezeru v zákonu se proto snaží veterinářka Riedlová dohnat tím, že psy zapisuje do registru automaticky v ceně čipování. Některé ordinace však tuto službu nenabízí. Zápis do některé ze soukromých databází vyjde majitele většinou kolem dvou set korun navíc.

Nepovinnou registraci mnozí majitelé obcházejí, kupují pro své psy jen ty nejlevnější čipy a odmítají připlácet za zápis do registru. Očipovat psa stojí mezi třemi sty až devíti sty korunami, záleží právě na kvalitě čipu i na tom, zda je v ceně registrace.

Centrální registr až za tři roky

Ačkoliv čipování bude povinné už od ledna 2020, registrovat psa nebudou majitelé muset zhruba další tři roky. Zatím totiž neexistuje žádný centrální registr psů, kde by se údaje evidovaly.

V Česku je nyní zhruba deset soukromých databází, které ale nemají propojenou evidenci. Kromě toho zřizují evidenci také města a obce. „Hledání údajů o psu je poměrně komplikovaný proces, protože musíme vyhledávat v každém registru zvlášť, dokud nenarazíme na správný,“ popisuje veterinářka Riedlová. Podle ní i dalších odborníků v Česku chybí jeden centrální registr, který by evidence propojil.

Podle mluvčího SVS Vorlíčka však bylo v minulosti jeho zřízení příliš finančně i personálně náročné. Novelu veterinárního zákona, která mluví o zavedení centrálního registru psů pod správou SVS, nyní projednává poslanecká sněmovna. Vzniknout by měl do tří let a s ním i povinnost psa do něj zapsat. „Náklady na jeho vybudování a na provoz v tuto chvíli není možné předjímat,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Boj proti množírnám

„Snadnější identifikace psa zlepší kontrolu větších problematických chovů, takzvaných množíren,“ uvedla také Vorlíček. Kontroloři měli podle něj v minulosti problém rozpoznat od sebe jednotlivé psy z množíren, a určit tak přesný počet, kolik má například množírna nových fen či kolik štěňat od poslední kontroly porodily. Identifikace pomocí čipů podle něj tuto situaci výrazně zlepší.

Podle prezidentky Komory veterinárních lékařů (KVL ČR) Radky Vaňousové však  novela zákona v boji proti množírnám nepomáhá. Majitelé totiž většinou prodávají svá zvířata ve věku štěněte mladšího šesti měsíců, tedy v době, kdy čip ještě mít nemusí. Jejich původ tak podle ní stále nebude dohledatelný.

Poslankyně Monika Červíčková (ANO) proto přišla s pozměňovacím návrhem. Jejím cílem je snížit věk povinného čipování do tří měsíců, nejpozději ale před přechodem psa k novému majiteli. „Cílem je, aby povinnost začipování štěněte zatížila prodejce psů a nikoliv ty, co si psa koupí nebo ho dostanou. Ti totiž bývají množiteli, překupníky psů a prodejci často obelháváni,“ vysvětlila Červíčková.

Mnohé organizace se rozhodly nabídnout očkování a čipování také psům patřícím lidem bez domova

„Zavedený čip je navíc důkazem, že zvíře se před prodejem či darováním nacházelo v péči veterináře, který je schopen rozpoznat zdraví či věk štěněte,“ dodává poslankyně. Veterinář, který získá podezření, že je zvíře týráno, má ze zákona povinnost uvědomit krajskou veterinární správu.

S platností novely veterinárního zákona o povinné registraci potom bude od roku 2022 snadno dohledatelný také majitel týraného zvířete. Takto by mohlo být podle Červíčkové jednodušší zaznamenat psy, kteří z nelegálních množíren pochází, majitele dopadnout a množírny zastavit. Stejný názor má za veterináře i Vaňousová.

Mnohé organizace se rozhodly nabídnout očkování a čipování také psům patřícím lidem bez domova. Tou je například Centrum sociálních služeb v Praze, které již několik let nabízí tyto služby zadarmo. „Akci pořádáme dvakrát do roka, většinou na ni přijde kolem třiceti psů,“ uvedl za centrum Jiří Wolf.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků