Hlavní obsah
Ivan Pilný Foto: Novinky

Pilný o rozchodu s Babišem: ANO nechce pomáhat lidem, byl jsem naivní

„Hnutí ANO nechce pomáhat lidem a něco změnit, ale snaží se jenom o vítězství v závodě o populismu. Vadilo mi i to, jak se Andrej Babiš (ANO) zbavoval bývalých spolupracovníků,” říká Ivan Pilný. Bývalý ministr financí za hnutí ANO, se rozhodl s Andrejem Babišem a jeho stranou definitivně rozejít. Důvody popsal je v rozhovoru pro Novinky.

Ivan Pilný Foto: Novinky
Pilný o rozchodu s Babišem: ANO nechce pomáhat lidem, byl jsem naivní

Jak dlouho jste přemýšlel o odchodu z hnutí ANO?

Mělo to nějaký vývoj. Z vrcholové politiky jsem odešel v roce 2017, kdy jsem se vzdal vedení kandidátky na Vysočině a také jsem ukončil svoji činnost jako ministr financí. Nechtěl jsem žádné další podobné angažmá. Vznikal určitý zárodek, který se pomalu rozvíjel.

Jak? Co konkrétně je tedy důvodem, proč odcházíte?

Uvědomil jsem si, že když jsem do politiky v roce 2013 vstupoval a volala mi Věra Jourová nebo Andrej Babiš, abych vedl kandidátku v Hradci Králové, věřil jsem tomu, že chce to hnutí a hlavně Andrej Babiš udělat něco pro tuhle zemi a její občany. Dostavila se ale obrovská deziluze, která vrcholila poznáním, že nejenom premiérovi, ale i celé politické scéně jde pouze o to vyhrát volby. A je úplně jedno za jakou cenu nebo jakým nástrojem.

Takže máte za to, že premiérovi již nejde o občany?

Buď se změnil nebo jsem byl naivní. Můžete si vybrat...

Své rozhodnutí jste mu oznámil v otevřeném dopise. Jak reagoval?

To netuším, protože doby, kdy jsme se ještě bavili a třeba se zpožděním reagoval na moje připomínky k dění ve Sněmovně, ustaly. Pokud si to správně pamatuji, poslední konverzace, kterou jsme spolu vedli před dvěma lety, končila tím, že mi říkal ‚Nashledanou za rok‘ a já jsem mu odpovídal tím, proč tak brzo, jestli zase někde hoří.

Jak si vysvětlujete, že vám přestal naslouchat?

Vyhledává a naslouchá pouze loajálním lidem a když nejsou dostatečně loajální, tak je vyhodí do koše a vytáhne někoho jiného, což utváří tu otřesnou personální politiku. Bohužel jsou tímto způsobem do politiky katapultováni lidi z ulice, kteří se tam chtějí jen za každou cenu udržet. Když jsem začínal, tak jsem měl pocit, že politická kultura spadla na dno, ale hluboce jsem se mýlil, to je ještě mnohem hlouběji.

Zmiňoval jste, že chce hlavně stále vyhrávat volby. Co ho podle vás žene dál? Šlo od začátku o dotace pro Agrofert?

Neumí prohrávat. To není otázka peněz. Samozřejmě je blbost, když se uchází o nějakou dotaci, která je kapkou v moři jeho majetku. Bez ohledu na to, že to udělalo spoustu jiných. Ale on prostě neumí prohrávat. Chce vyhrát za každou cenu, a to už je dnes jediný motor, který ho žene.

Co myslíte, že je v jeho cíli? Může to být funkce prezidenta?

Opravdu mu nevidím do hlavy. Je sice o deset let mladší než já, ale možná také dojde k poznání, že už nejsme úplně mladí, a že se bude věnovat v životě něčemu jinému.

Ve zmiňovaném dopise jste psal o dlouhodobé nespokojenosti se stavem politiky. Hnutí ANO je ale ve vládě posledních téměř osm let. Vnímáte i rovinu, že jste byl součástí toho, co ČR do dané situace dovedlo?

Lidé mě i teď bombardují e-maily a vyjadřují mi sympatie s tím, že si mě váží, a tak dále. Dělo se to i předtím běžně na ulici. Občas mi, ale říkali, že hnutí ANO mým členstvím legitimizuji, a to jsem si také uvědomil. Ale myslím, že se nemám za co stydět, ale je pravda, že jsem určitě chtěl v politice udělat víc a nepodařilo se mi to.

Kde podle vás stojí na politickém poli ANO teď? Posunulo se někam za ty roky? Na začátku se v roce 2013 profilovalo zejména jako strana pro pravicové voliče.

Ano, měl jsem pocit, že by hnutí ANO měla být pravicová strana se silným sociálním cítěním. A na začátku to bylo i takto deklarováno. Ale nyní už je to jenom strana, která se snaží v tom závodě o populismus zvítězit.

Uvedl jste, že nelze stát spravovat „nepředvídatelným přeskakováním mezi mikromanagementem a řízením odborníky“. Selhalo podání řízení státu jako firmy, o kterém mluvil premiér Babiš?

Já si myslím, že ani nedošlo k pokusu to udělat. A to ani v době, kdy jsme na tom byli dobře. Až krize ale odhalila naprostou neschopnost zemi řídit. Teď se objevil navíc zvláštní způsob politického marketingu, kdy řeknete, že něco uděláte a čekáte, co tomu řeknou lidi. Pokud zareagují kladně, tak to uděláte, když ne, tak ne. Vytváří to neuvěřitelný chaos v lidech, kteří se spoléhají na to, že co se řekne, to se udělá. Bohužel se nemůžu divit svým spoluobčanům, že důvěru prostě ztratili.

Nemohou tomu ale někteří rozumět i tak, že jste odešel poté, co jste byl po osmi letech odvolán z vaší poslední veřejné funkce, výboru Státního fondu dopravní infrastruktury? Přestalo vám členství přinášet benefity, a tak jste odešel?

Dobrovolně jsem se vzdal funkce ministra financí a mohl jsem sedět v Parlamentu jako předseda nějakého výboru, a tak mi připadá komické to takto posuzovat. To, co mi na tom vadí není nějaké odvolání, což je právo každého ministra, ale absence elementární slušnosti u člověka, kterého znám 15 let. Tím mám samozřejmě na mysli pana ministra Havlíčka.

Udělal to přitom už podruhé. Byl jsem jeho náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu, protože jsem vyhověl Martě Novákové, s kterou se znám, a podepsali jsme dokument, že pokud odejde ona, tak i já. A on čtrnáct dní před svým nástupem prohlásil, že mě odvolá. To bylo opravdu směšné a zbytečné. A totéž se odehrálo i nyní, kdy jsem se to bez odůvodnění dozvěděl z médií.

Sílí podle vás uvnitř ANO odpor k současnému způsobu politiky hnutí ANO, kterou se prezentuje?

V tomhle jsem skeptický. Nezdá se mi, že to k tomu spěje. Když se podívám na kvality poslaneckého klubu, který jsme měli, když jsem byl ve Sněmovně (2013-2017), a na jeho současnou podobu, tak podle mě bohužel převažuje snaha se v politice udržet nad zdravým rozumem. Rozhodně se to nelepší. Celá řada lidí, kteří byli moje krevní skupina, se postupně vytráceli, a teď odchází i ti poslední, s kterými jsem si nějak rozuměl.

Byl mezi nimi i bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch?

On je pro mě velká neznámá. Zdědil jsem ho po Andreji Babišovi na ministerstvu financí jako poradce a vůbec jsem o tom nevěděl. Byl pořád zavřený ve své kanceláře a zřejmě se učil. Nemůžu říct, že bych měl proti němu nějaké výhrady, ale na funkci v krizi nemá drive, aby to ustál.

Ve funkci již od září ale není a nově byl navržený premiérem na post velvyslance ve Finsku. Dá se tomu podle vás vzhledem k jeho profesní historii rozumět jinak než jako trafice?

Neumím to úplně posoudit.

Ale nějaký názor na to zřejmě máte.

Jistě. Jak jsem zmiňoval, trochu se mi nelíbilo, že lidi, kteří něco udělali ne úplně perfektně, začal premiér házet do koše. Ať šlo o Adrianu Krnáčovou, Dana Ťoka nebo Martu Novákovou, ale nevím, proč je zrovna tohle výjimka. Nedovedu ani posoudit, jestli jsou tam nějaké osobní vztahy, ale jako trafiku to z toho důvodu úplně nevidím.

Už víte, čemu se budete věnovat vy?

Stále zůstávám zastupitelem v Praze. A také jsem dopsal svoji další knížku, která se bude jmenovat od Gatese k Babišovi (Pilný vedl mezi lety 1992 až 1998 českou pobočku Microsoftu – pozn. red.). I přesto, že to musí být autentické, tak nechci sdílet veselé historky z natáčení. Před lety jsem oblékl nějaké triko a nehodlám se zachovat jako Radka Maxová a špinit ho. To je příliš laciné. Takže nelituju toho, že jsem to udělal, byla to zajímavá zkušenost, ale rozhodně nehodlám kydat hnůj na to, do čeho jsem dobrovolně vstoupil.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků