Hlavní obsah
Jednání Poslanecké sněmovny (ilustrační foto) Foto: Jan Handrejch, Právo

Nové zákony mají zjednodušit krize

Ministerstvo vnitra předložilo legislativní radě vlády nové krizové zákony. Předlohy by pak měly putovat na vládu a ke schválení do Sněmovny. K urychlenému dokončení krizové legislativy vyzvala vládu opozice.

Jednání Poslanecké sněmovny (ilustrační foto) Foto: Jan Handrejch, Právo
Nové zákony mají zjednodušit krize

Nové krizové zákony mají reagovat na poznatky a zkušenosti s koronavirovou pandemií, která Česko trápí téměř rok. Při dalších podobných epidemiích by už do budoucna nemusel být zaváděn nouzový stav, ale vyhlašoval by se mírnější stav nebezpečí, který by vyhlašovala pouze vláda.

Zřejmě by se tak předešlo dlouhým a opakovaným debatám o prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně, jako tomu bylo naposledy minulý týden.

Při dalších epidemiích by už nemusel být zaváděn nouzový stav, ale vyhlašoval by se mírnější stav nebezpečí

Další plánovanou novinkou je zakotvení Ústředního krizového štábu v ústavní předloze, aby se předešlo sporům z loňského jara, kdy se politici nemohli dohodnout, zda tento orgán aktivovat. A vést by ho podle návrhu měl buď ministr vnitra, nebo obrany.

Nová krizová legislativa má řešit i náhradu škody. Podle představ vnitra by měla platit dnešní praxe, kdy se hradí škoda, k níž došlo činností státních orgánů v souvislosti s vyhlášenými opatřeními.

Novela ústavního zákona o bezpečnosti i novela krizového zákona a dalších souvisejících zákonů čekaly od 6. října na vypořádání řady připomínek, které k normám měly nejrůznější státní instituce.

„Ministerstvo vnitra po shromáždění připomínek projednalo novely s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, důkladně vyhodnotilo všechny uplatněné připomínky a projednalo je s jednotlivými připomínkovými místy. V současné době se dokončuje vypořádání těchto připomínek,“ sdělil Právu minulý týden Adam Rözler z ministerstva vnitra.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden hovořil o tom, že by mohla být krizová legislativa dokončena v řádech týdnů. „Snažíme se to urychlit na maximum,“ prohlásil Hamáček, podle kterého jsou za zdržením výhrady ministerstev a dalších orgánů.

Připomínek se přitom sešla celá řada. Část ministerstev v původním návrhu zkritizovala třeba možnost opakovaného odsunutí voleb o půl roku. To nyní lze udělat pouze jednou, a to navíc v době, kdy platí nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Předvídatelnější prostředí

Výhrady směřovaly také proti tomu, aby ústavní zákon zavedl nový stav nebezpečí. Zpochybňoval to třeba Svaz měst a obcí a nezdálo se to ani BIS nebo ministerstvům obrany, práce a sociálních věcí či zemědělství. Ke zpřesnění pak vyzvalo Nejvyšší státní zastupitelství nebo ministerstvo spravedlnosti. Podle úřadu šéfa žalobců například není úplně zřejmý rozdíl mezi plánovaným stavem nebezpečí a nynějším stavem nouze.

K urychlenému dokončení krizových zákonů opakovaně v posledních dnech vyzvali opoziční Piráti a STAN, kteří budou v letošních volbách do Sněmovny kandidovat v koalici. Podle pirátského poslance Jakuba Michálka je potřeba krizovou legislativu aktualizovat.

„S covidem tady budeme žít ve velkém rozsahu minimálně půl až tři čtvrtě roku, kdy to bude pořád významný zdravotnický problém. Takže si myslím, že pokud bychom dokázali ve zrychleném řízení například ve stavu legislativní nouze přijmout zákon, který to upraví na základě výsledku dohody poslaneckých klubů, tak bychom se dostali do transparentnějšího a předvídatelnějšího prostředí,“ řekl Michálek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků