Hlavní obsah
Sobotní demonstrace proti očkování, sítím 5G a protikoronavirovým opatřením poblíž britského parlamentu v londýnském Westminsteru. Foto: Profimedia.cz

Největší riziko koronaviru? Lži kolem něj, uvědomuje si EU. A nechce to tak nechat

Už dávno to nejsou jen „hloupé povídačky, kterým nemůže nikdo věřit“. Dezinformace šířené přes internet se regulérně zařadily mezi hlavní hrozby západního, demokratického světa.

Sobotní demonstrace proti očkování, sítím 5G a protikoronavirovým opatřením poblíž britského parlamentu v londýnském Westminsteru. Foto: Profimedia.cz
Největší riziko koronaviru? Lži kolem něj, uvědomuje si EU. A nechce to tak nechat

Jakou moc mají, prokázaly třeba během voleb amerického prezidenta před čtyřmi lety nebo před hlasováním o brexitu. Podle expertů obě tyto události světového politického významu do značné míry ovlivnily právě výmysly a lživé zprávy šířené přes internet.

Tento fenomén nyní znovu nabývá na síle spolu s tím, jak se po západním světě začala šířit nákaza koronavirem. A Evropská unie se hodlá neviditelnému nepříteli postavit.

„V době, jako je tato, závisí životy na tom, zda všichni respektujeme pravidla zavedená zdravotnickými orgány, a šíření lží či zpochybňování pravdy se stává mnohem nebezpečnější,“ konstatovala místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová.

Teorie tvrdily, že vir vytvořili Rockefellerové, Bill Gates nebo George Soros, aby potom mohli přispěchat s vakcínou a všem do těla implantovat čip.

V poslední době v tomto kontextu převládá zejména snaha nebezpečí pandemie bagatelizovat. „Nemoc covid-19 je zlehčována a velmi časté je srovnávání s chřipkou,“ řekl Novinkám Jakub Janda z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které se dezinformacemi dlouhodobě zabývá.

„Znovu se objevuje téma vakcinace, povinné očkování je jednoznačně odmítáno s důrazem na údajnou protiústavnost takového kroku a samozřejmě je oživováno téma čipování lidí skrze tyto vakcíny,“ dodal Janda.

Dezinformace a fake news se přitom šířily již na jaře při první vlně pandemie. Tehdy se podle Jandy týkaly především původu a rozšiřování viru. „Již od počátku se objevovala tvrzení, že se jedná o biologickou zbraň, kterou USA chtějí použít k získání světové nadvlády či případně proti Číně. Další teorie tvrdily, že vir vytvořili Rockefellerové, Bill Gates nebo George Soros, aby potom mohli přispěchat s vakcínou a všem do těla implantovat čip,“ uvedl Janda.

První vlna: propagace Číny a Ruska

V první vlně se přitom dezinformátoři tolik nesoustředili na zlehčování hrozby viru jako spíše na propagaci autoritativních režimů.

„Velmi často se dezinformace točily kolem toho, jak Rusko a Čína pandemii výborně zvládají, zatímco některé evropské země kolabují. To bylo spojeno s velmi silnou vlnou útoků na Evropskou unii, která podle dezinformátorů nereaguje dostatečně nebo vůbec, a tak musí evropským zemím pomáhat právě Rusko a Čína,“ připomněl Janda.

Úspěšná v tomto kontextu byla strategie Číny, která do Česka na jaře dodala zásobu roušek a respirátorů. Přesto, že za ně Česko standardně zaplatilo a o žádnou nezištnou pomoc se nejednalo, letadla s materiálem přišli přímo na letištní plochu vítat nejvyšší tuzemští ústavní činitelé včetně premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka.

Čína této obchodní transakce využila k upevnění svého obrazu coby pevného spojence Česka. Krabice, ve kterých byly roušky a respirátory zabalené, také „ozdobila“ nápisy o nekonečnosti česko-čínského přátelství.

Čínská kampaň při první vlně pandemie byla poměrně úspěšná.

Foto: Veronika Neprašová, Novinky

Čína za peníze, EU zadarmo

EU se přitom již v první vlně snažila pomáhat státům zajistit dodávky ochranných prostředků a zdravotnických potřeb. V rámci čtyř společných veřejných zakázek dosud zajistila roušky a ochranné prostředky za 1,5 miliardy eur (zhruba 40,8 miliardy korun).

Například z unijního fondu RescEU převzalo Česko, které je momentálně nejzasaženější zemí Evropy, 24. října třicet plicních ventilátorů, které dostalo darem z Rumunska. O pár dní později dalších 15 přivezli Rakušané a dalších 150 přislíbilo Maďarsko.

RescEU je společná unijní rezerva zdravotnických materiálů, kterou Unie vytvořila už na jaře, kdy v Evropě začala pandemie koronaviru. Veškeré zdravotnické vybavení mohou využít všechny státy EU, 90 procent zásob navíc financuje Evropská komise, na zbytku se podílejí členské země.

Západní vakcíny vadí, sputnik nevadí

Paradoxem je, že proruské dezinformační severy na jedné straně šíří myšlenky protivakcinančího (antivax) hnutí a jeho konspiračních teorií, na druhé straně se však Rusko snaží propagovat vlastní vakcínu, jež je obestřena řadou otazníků.

Podle Jandy nelze říct, že by se dezinformační scéna s tímto rozporem snažila vypořádat. „Spíše ten rozpor prostě ignoruje a o ruské vakcíně raději nic nepíše. Zatímco z počátku jsme mohli zaznamenat opravdu velké množství článků, které odmítají jakoukoliv vakcinaci obecně, poté, co Ruská federace v polovině srpna představila svou první vakcínu Sputnik, se negativní komentáře na téma vakcinace zaměřují především na Billa Gatese nebo západní farmaceutické firmy,“ všímá si.

Podle Jandy se z dezinformačních serverů ruské vakcíně pravidelně věnuje pouze portál Sputnik (pouhá shoda názvů s ruskou vakcínou), který je však oficiálním médiem Kremlu. „V současnosti se na tomto webu objevuje velké množství článků, které ruskou vakcínu podporují, propagují a velebí. Ostatní dezinformační weby se spíše vůbec nevyjadřují nebo sem tam kopírují to, co píše právě Sputnik,“ doplnil Janda.

Europarlament zřídil zvláštní výbor

Obranou před dezinformacemi se zabývá také Evropský parlament. K tomuto účelu zřídil zvláštní výbor, mezi jehož členy patří i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti/frakce Zelení-ESA).

Důvodem vytvoření výboru podle ní je, že členové EU čelí dezinformačním kampaním a „stále více aktérů se vměšuje do voleb členských zemí EU“.

Nejde zde ‚pouze‘ o rozdělování společnosti, ale i o veřejné zdraví.

„Výbor má v následujícím roce svého mandátu představit detailní report s legislativními návrhy, několik obsáhlých studií týkajících se například financování politických kampaní, mediální gramotnosti či existující legislativy v zahraničí a samozřejmě rozšířit povědomí o typech a metodách dezinformací skrze slyšení výboru,“ upřesnila Gregorová, čím se výbor zabývá.

„Osobně se domnívám, že by výbor neměl po roce skončit, ale stát se výborem plnohodnotným, jelikož toto téma zasahuje do všech oblastí života i legislativy a jen tak nezmizí,“ dodala poslankyně.

Europoslanci se obávají, že v souvislosti s pandemií mohou dezinformace ohrožovat životy. „Nejde zde ‚pouze‘ o rozdělování společnosti, ale i o veřejné zdraví,“ konstatovala Gregorová.

„Řetězové e-maily, kterými jsou atakováni především seniorky a senioři a vybízejí je k bojkotu roušek či k neopodstatněné panice, mohou reálně zapříčinit ublížení na zdraví či smrt a musíme se vůči tomu vymezit všichni,“ zdůraznila.

Pracovní skupina pro boj s ruskými kampaněmi

Podle Jandy nicméně přesto na úrovni států chybí politická vůle s útoky dezinformátorů bojovat. „Jakýmsi pomyslným lídrem donedávna byla Velká Británie, která však samozřejmě vzhledem k brexitu tuto roli nadále zastávat nemůže, a žádný z členských států se k tomu moc nemá,“ konstatoval.

V roce 2015 přesto vznikla pracovní skupina East StratCom, která je součástí Evropské služby pro vnější činnost. V jejím rámci vznikla síť z členských států EU i z některých zemí mimo Unii, například Gruzie. K její činnosti patří tvorba databáze dezinformací a boj proti dezinformačním kampaním, především ze strany Ruska.

„Nicméně pokud má East StratCom nadále efektivně plnit svou roli a adekvátně reagovat na nepřátelské zahraniční vlivy, musí být ze strany EU náležitě podpořen finančně i politicky,“ tvrdí Janda.

Podobně to vidí i Gregorová. „Za mě a Evropský parlament ještě usilujeme o navýšení financování a počtu zaměstnanců v hlavní pracovní skupině pod Komisí, která s dezinformacemi bojuje, East Stratcomu,“ potvrzuje.

V současnosti je poptávka po faktech a věrohodných informacích vysoká. Toto je naše odpověď.

V týmu East StratCom donedávna pracoval také český publicista a odborník na dezinformace Jakub Kalenský. Ten před časem v Českém rozhlase uvedl, že Evropská komise v poslední době učinila pokrok ve spolupráci se sociálními sítěmi a platformami. Sítě jako Facebook tak podle něj dávají najevo vůli s dezinformacemi něco dělat. „Je to rozdíl oproti roku 2016, kdy (zakladatel Facebooku) Mark Zuckerberg věc bagatelizoval,“ poznamenal Kalenský.

Přesto podle Kalenského hrozí, že se EK bude snažit svoji vůli místo dialogu vynutit silou. „Dobrovolný kód sociálních sítí je podepsaný něco přes dva roky. Evropští komisaři periodicky říkají, že sítě udělaly pokrok pozitivním směrem, ale že nejsou úplně spokojení a že dost možná bude hrozit nějaká regulace,“ dodal bývalý člen týmu East StratCom.

Jourová: Se lží se bojuje fakty

Podle Jandy by navíc mohla vzniknout i podobná pracovní skupina zaměřená například na Čínu. „Ruská federace není jediná zahraniční mocnost, která se snaží ovlivňovat dění v členských státech EU,“ dodal.

„To se potvrdilo zvláště teď během koronavirové krize, kdy Čína sáhla po stejných nástrojích v podobě propagandistických kampaní, aby ovlivnila světové veřejné míně o sobě sama. Jedná se o propagandistické strategie, které Čína v zemích EU před tím spíš nepoužívala,“ upřesnil.

Boj s dezinformacemi má v Evropské komisi na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní by hlavní rolí exekutivy EU mělo být na dezinformace upozorňovat a odpovídat na ně fakty. Proto Brusel spustil iniciativu EUvsDisinfo. „V současnosti je poptávka po faktech a věrohodných informacích vysoká. Toto je naše odpověď,“ uvedla v dubnu.

Iniciativa už shromáždila 150 případů dezinformací ohledně šíření koronaviru SARS-Cov-2. „Spolupracujeme i s digitálními platformami, abychom snížili dopad dezinformací a dali více prostoru věrohodným zdrojům,“ doplnila Jourová.

Dezinformace před covidem

O dezinformacích podporovaných Moskvou se hovořilo mimo jiné v kontextu brexitu nebo amerických voleb v roce 2016. Tyto dezinformace nemusí přitom mít vždy za cíl podporu konkrétního kandidáta. Leckdy se zaměřují na zesilování extrémních názorů, čímž pomáhají polarizaci společnosti.

V souvislosti s posledními volbami do Evropského parlamentu se rovněž hovořilo o snahách ovlivnit hlasování. „Není jisté, zda byly tyto pokusy úspěšné, ale jejich lokalizovaná povaha bohužel ztěžuje jejich řádné prošetření. Práce, kterou v rámci výboru provádíme, bude tím pádem také zásadní pro přehodnocení přístupu EU s ohledem na budoucí volby,“ uvedla Gregorová.

„Volby do Evropského parlamentu byly z tohoto hlediska překvapivě klidné. Neopakovala se situace z doby před českými parlamentními volbami v roce 2017, kdy dezinformační scéna přišla se zcela smyšlenou kauzou kolem lithia, která pak výrazně ovlivnila výsledek voleb,“ uzavřel Janda.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků