Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Negativní vztah k novému partnerovi může být překážkou střídavé péče, rozhodl Ústavní soud

Dlouhotrvající negativní vztah k novému partnerovi jednoho z rodičů může být důvodem, proč nepřistoupit ke střídavé péči. Je ale třeba mít na zřeteli i to, jestli odpor k novému partnerovi není jen výsledkem manipulace s dítětem. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS) v nálezu, v němž se vrátil k problematice výchovy dětí. ÚS navíc opět vyčinil soudům, že rozhodují bez toho, že by se dětí zeptaly, jak celou situaci vidí ony.

Ilustrační foto. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Negativní vztah k novému partnerovi může být překážkou střídavé péče, rozhodl Ústavní soud

Před senát se soudcem zpravodajem Josefem Fialou se dostal případ otce tří dětí, který před soudy marně usiloval o střídavou péči. Okresní i odvolací soud jeho snahu smetl ze stolu s odkazem na to, že podle znaleckého posudku má matka lepší výchovné předpoklady a děti prý nesnášejí otcovu novou přítelkyni. Podle ÚS ale soud rozhodl bez toho, že by náležitě situaci zhodnotil.

„Negativní vztah dětí k přítelkyni či příteli jednoho z rodičů může představovat závažný důvod, který vylučuje střídavou péči. Tento negativní vztah bude překážkou střídavé péče, je-li setrvalý a intenzivní, není-li výsledkem manipulace s dítětem, ale výsledkem vlastního dlouhodobého vnímání dítěte,“ upozornil soudce Fiala s tím, že vyřešit tento problém lze i tím, že by si rodič uspořádal život tak, aby se děti nedostávaly do kontaktu s novým partnerem.

Řešit se mají i námitky vůči znaleckému zkoumání

ÚS se pozastavil nad tím, proč si soudy neověřily samy, jak je to s negativním vztahem dětí k nové otcově přítelkyni, a stačilo jim jen vyjádření znalce a opatrovníka.

„Soud pochybil, když ústavně přijatelně neodůvodnil svůj postup, proč neumožnil projevit své přání před soudem přinejmenším dvěma starším dětem, kterým bylo v době rozhodování soudu více než dvanáct let. Pro to, aby soud upustil od přímého zjišťování jejich názoru, musí existovat zvlášť významná okolnost, která se vymyká běžné úrovni stresu, jež obvykle pro děti přináší podobná řízení,“ konstatoval Fiala.

Soudy se navíc podle ÚS musejí v opatrovnických sporech vypořádat i s námitkami vůči znaleckému zkoumání. „Je povinností soudu se v odůvodnění svého rozhodnutí s těmito námitkami vypořádat. Rozsah a podrobnost potřebného vypořádání je dána kvalitou a povahou uplatněných námitek. Čím méně konkrétní, srozumitelné či relevantní takové námitky proti znaleckému posudku jsou, tím stručnější a obecnější může být jejich vypořádání soudem,“ dodal Fiala.

Případ se tak nyní vrací k brněnskému krajskému soudu k novému projednání.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků