Hlavní obsah
Zámek v Rájci-Jestřebí, který chtěl rod Salmů vrátit v restitucích, na jaře loňského roku. Foto: Libor Sojka, ČTK

Naděje Salmů na restituce skončily u NSS

Byl Hugo Mikuláš Salm československým občanem, či nikoli? Jde o majetky v hodnotě stovek milionů korun, které by v případě kladné odpovědi mohli požadovat šlechticovi dědici. Po dvaceti letech soudních tahanic se ale zdá, že tuto otázku definitivně uzavřel Nejvyšší správní soud (NSS), když nepovolil obnovu procesu týkajícího se právě šlechticova občanství.

Zámek v Rájci-Jestřebí, který chtěl rod Salmů vrátit v restitucích, na jaře loňského roku. Foto: Libor Sojka, ČTK
Naděje Salmů na restituce skončily u NSS

Hugo Salm podal hned po konci války žádost o zachování československého občanství. Jenže už 2. března 1946 zemřel, aniž by o jeho žádosti bylo rozhodnuto.

NSS nepřisvědčil stěžovatelkám v tom, že by v předchozím řízení došlo k nesprávnému či neúplnému vypořádání důkazů z verdiktů soudců

A bitva o jeho občanství se pak naplno rozhořela až v roce 2001, když prapor možné rodové restituce zvedly jeho dcery Ida Schoellerová a Marie SalmReifferscheidt-Raitzová.

Základním kamenem sporu bylo Salmovo přihlášení se k německé národnosti ze září 1939. Dědičky tvrdily, že tzv. Fragebogen podepsal pod nátlakem, navíc prý pokud by tak neučinil, mělo by to negativní dopad na jeho české zaměstnance. Dědičky se tak snažily dokázat, že Salm neměl přijít o majetek na základě Benešových dekretů.

Ministerstvo vnitra žádosti o zachování občanství nevyhovělo, spor ale došel až k Ústavnímu soudu (ÚS), který v roce 2005 rozhodnutí zrušil. Dědičky v tu chvíli měly otevřenou cestu mimo jiné k zámku v Rájci-Jestřebí a tisícům hektarů pozemků.

Jenže správní orgány došly i poté k témuž závěru, tedy že Salm neměl na občanství nárok. Spor tak nakonec znovu dospěl až k ÚS a ten se v roce 2012 už přiklonil k názoru ministerstva vnitra.

Dědičky se snažily o zvrat ještě žádostí o obnovu procesu. Chtěly opakovaně dokazovat, že Salm byl k přihlášce donucen, že za války pomáhal československým vlastencům a že vlastně sám trpěl pod nacistickým jhem, když na jeho majetek byla uvalena nucená správa. Naproti tomu zase odbojáři v čele s historikem Jiřím Jarošem Nickellim upozorňovali na Salmovy styky s nacisty.

Pod nacisty netrpěl

Snaha dědiček postupně narazila u ministerstva vnitra i u Městského soudu v Praze. Ten zdůraznil, že námitky týkající se údajného trpění pod nacistickým terorem podal už v roce 1945 sám Salm, těžko je tak lze považovat za nové skutečnosti, které by mohly zakládat důvod k obnově procesu.

„Nebylo prokázáno, že se činně zúčastnil boje za osvobození Československé republiky nebo že trpěl pod nacistickým nebo fašistickým terorem. Aby bylo možno návrhu žalobkyň na povolení obnovy řízení vyhovět, musely by být nově najevo vyšlé skutečnosti a důkazy způsobilé odůvodňovat jiné řešení této otázky. Skutečnosti a důkazy uplatněné žalobkyněmi však k jinému závěru ohledně této klíčové otázky nevedou,“ uvedl městský soud.

Dědičky se pak obrátily na NSS. Zdůraznily, že Salm „přilnul k českému rodnému kraji“, že měl výhradně české zaměstnance i českou vychovatelku pro děti. Senát Nejvyššího správního soudu v čele s Tomášem Foltasem ale neměl pro podobné argumenty pochopení zejména proto, že byly bez úspěchu předkládány už dříve.
Soudci také upozornili, že nelze žádat obnovu procesu a pak v dlouhém časovém horizontu dokládat jednotlivé důkazy.

„Obnova řízení neslouží k odstranění následků nesprávně zvolené procesní strategie spočívající v nepředložení veškerých dostupných tvrzení a důkazů,“ konstatovali soudci.

„NSS nepřisvědčil stěžovatelkám v tom, že by v předchozím řízení došlo k nesprávnému či neúplnému vypořádání důkazů a skutečností, na něž je odkazováno. Ministr vnitra se těmito adekvátně zabýval a městský soud jeho závěry náležitě přezkoumal. I podle našeho názoru žádná z listin nemá potenciál vyvolat obnovu řízení,“ dodali soudci.

Verdikt NSS mohly dědičky ještě teoreticky napadnout u Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že již uplynula lhůta pro podání ústavní stížnosti a v žádné ze soudních databází není o podání záznam, je zřejmě rozhodnutí NSS tečkou za celou restituční kauzou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků