Článek
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude základem evropské obrany stále NATO, i když Evropa by měla být aktivnější. Připomněl, že již dnes evropské státy vytvářejí společné jednotky, tzv. Battle Groups.
Ty nejsou ale podle Stropnického zatím příliš použitelné, protože pro jejich využití musí dát souhlas všechny členské země. „Což je problematické. Pokud uvažujeme o budoucí evropské armádě, považuji za racionální začít tím, že se změní podmínky pro případné použití Battle Groups,“ řekl Právu Stropnický.
Předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09) by uvítal, kdyby se EU postarala o samostatnější obranu. „Je mi jasné, že Evropská unie bude muset někdy sama něco podniknout a nebude moci být odkázána pouze na NATO,“ řekl Právu.
Musíme plnit závazky vůči NATO a posílit jeho evropské křídlo
Dřív – jak říkal – spíš věřil, že „skončí s miss ČR v posteli”, než že se Unie rozhoupá k společné armádě. Dnes to vidí trochu jinak. „Když se podívám na nové výzvy a ohrožení, tak souhlasím s panem premiérem,“ dodal.
Šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek soudí, že je potřeba hlavně posílit Alianci. „Musíme plnit závazky vůči NATO a posílit jeho evropské křídlo,“ řekl s tím, že státy Evropské unie, jež nejsou v NATO – Švédsko, Finsko, Rakousko –, by měly vytvořit jednotky se společným vedením.
Šéf opoziční ODS Petr Fiala s premiérem přímo nesouhlasí. „Společná armáda EU je k ničemu. Další velení, úředníci, struktury? Stačí rozvíjet NATO a dát dost peněz na obranu,“ uvedl.
Společný rozpočet
Místopředseda komunistů Jiří Dolejš soudí, že to není aktuální otázka, protože evropské země neprošly základní diskusí.
„Je to hodně teoretické, protože by to znamenalo dohodnout se na společném rozpočtu a na dělbě vojenských dovedností. Prakticky si to neumím představit,“ řekl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip je ještě skeptičtější. „Návrh na zřízení evropské armády hodnotím jako přiznání, že NATO je nefunkční,“ napsal Právu.
