Hlavní obsah
Petr Mlsna Foto: Petr Hloušek, Právo

Mlsna: Chci, aby na ÚOHS skončily nestandardní schůzky a způsoby

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude podle výsledku výběrového řízení právník a současný náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Právu řekl, že zvýší transparentnost rozhodování antimonopolního úřadu, verdikty o závažných kauzách hodlá veřejnosti na rozdíl od svých předchůdců vysvětlovat.

Petr Mlsna Foto: Petr Hloušek, Právo
Mlsna: Chci, aby na ÚOHS skončily nestandardní schůzky a způsoby

Podle vašich vyjádření chcete vrátit antimonopolnímu úřadu kredibilitu. Jak to chcete udělat?

Proces obnovení důvěryhodnosti úřadu chci rozdělit do dvou částí, v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Největším problémem, i mediálně kritizovaným, na který se musím zaměřit už v tom krátkodobém horizontu, byly rozkladové komise a jejich fungování v rámci úřadu. Moje vize je členy do rozkladových komisí nominovat na základě odborných nominací od právnických nebo ekonomických fakult, veřejných vysokých škol, protikorupčních organizací, České advokátní komory a orgánů ústřední státní správy tak, aby i složení rozkladových komisí nebylo do značné míry svévolným rozhodnutím předsedy, ale aby se řídil těmito návrhy. Zároveň by dopředu byly jednoznačně stanoveny kvalifikační předpoklady na takové kandidáty do rozkladových komisí, to znamená odborná působnost v oblasti ekonomie, v oblasti práva, plus výhodou samozřejmě je prověrka na stupeň důvěrné.

To by mělo zamezit tomu, aby předseda ÚOHS jmenoval do komisí koho chce, třeba i své rodinné příslušníky či různé známé?

Ano, přesně tak.

Jak ÚOHS o kredibilitu konkrétně přišel?

Tak, jak to bylo i v mediálním prostoru zaznamenáno. Tedy nestandardními schůzkami, nestandardním setkáváním se, se zásahem policie na úřadu. Proto i jedním z mých manažerských požadavků na vedení úřadu bude, aby skutečně předseda a místopředsedové měli prověrku na stupeň tajné, protože to je podle mě záruka toho, že ten člověk nemá kostlivce ve skříni, kteří potom někdy mohou vyplavat na povrch. Přičemž já prověrku na tajné mám.

Premiér Babiš avizoval, že vláda předloží legislativní návrh na reformu úřadu. Zatím se ale nic neděje. 

Mám informace jen z médií a včera jsem zaznamenal v tisku, že se připravuje poslanecký návrh, který by tuto myšlenku realizoval do podoby legislativního textu. O tvorbě vládního návrhu zákona nevím.

Zásadní změny ve fungování úřadu prosazují hlavně piráti. A reformu úřadu navrhovali už v březnu zástupci protikorupčních organizací, které rovněž kritizují i netransparentní ustavování rozkladových komisí. Navrhují rozdělení ÚOHS, přičemž dohled nad veřejnými zakázkami by pak měl samostatný úřad. Podporujete to? 

Vždycky říkám, že řešení se nenabízí vždy jenom v institucionální rovině. Vytvoření nového úřadu samo o sobě neodstraní procesní, řekněme, nedokonalosti, které dnes ovládají rozhodování primárně u přezkumu veřejných zakázek. Protože vytvoříte-li novou instituci, tak ať už v jejím čele bude kolektivní orgán, předseda rady, nebo to bude monokraticky řízený orgán a bude mít v čele předsedu, vždy to bude předseda, který bude ve finále podepisovat rozhodnutí o přezkumu.

Já se spíše domnívám, že by mělo dojít k úpravě procesních institutů. To znamená například zkrácení lhůty pro předávání od prvostupňového orgánu k druhostupňovému, protože dnes je to řízeno obecnou lhůtou správního řádu, která je třicetidenní. Domnívám se, že pokud úřad sídlí v jedné budově, tak na předání spisu od prvního k druhému stupni postačuje deset dnů maximálně.

Stejně tak lhůta pro rozhodování o rozkladu, která je obecně stanovena na 30 dnů, musí být dodržena a k jejímu prodlužování by mělo docházet pouze ve výjimečných, hlavně ekonomicky složitých případech, nikoliv u triviálních rozhodnutí.

Stejně tak si myslím, že je potřeba otevřít diskusi o tom, zavedlo-li by se jednostupňové rozhodování u přezkumu veřejných zakázek, tak co to udělá s následným soudním přezkumem. Protože paradoxně když vytvoříte jednostupňové rozhodování, tak vám odpadá druhý stupeň, který může napravit i případné vadné rozhodnutí úředníků.

To může učinit soud…

Potom to ale může u Krajského soudu v Brně, který je místně příslušný, ležet, protože prakticky může dojít k tomu, že bude přetížen. Paradoxně by tam mohlo docházet k prodlužování lhůt. Zároveň je tu ekonomický aspekt, protože je třeba si uvědomit, že to, co je nejdražší, je vždycky soudní rozhodování. Mnohem efektivnější a levnější je rozhodování exekutivní, to znamená v rámci správního řízení. Soudní rozhodování je vždycky složitější a dražší.

Jak chcete svoje vize prosadit? 

Je třeba pořádat kulaté stoly se zadavateli, s neziskovými protikorupčními organizacemi a upozorňovat na slabá místa, protože každá reforma samozřejmě vyvolá další otázky a je možné, že také může dojít k tomu, že v podstatě se nevyřeší primární problém.

Nebráním se tomu začít opravdu diskusi o jednostupňovém rozhodování, to znamená vyloučit v podstatě druhý stupeň. Ale jednostupňové rozhodování musí mít v sobě zahrnuty páky, že nedojde skutečně k tomu, že úřad začne produkovat nekvalitní rozhodnutí.

To je možné učinit například tím, že by se speciálně nastavil způsob senátů úřednických, které by rozhodovaly o přezkumu. To znamená, nebyl by to jeden úředník, který vydává rozhodnutí, ale byly by to například tři tříčlenné senáty, které by byly složené ze zaměstnanců toho úřadu, přičemž oni by rozhodovali jako orgán, kde dochází k interakci, jestli je to podle zákona, nebo není. Modelů se nabízí hned několik.

Bez změny legislativy se to ale nepohne.

Přesně tak.

Dá se to tedy zvládnout ještě do voleb?

To je záležitost politické reprezentace, jestli na to bude mít čas, jestli nebudou jiné legislativní priority. To není otázka na mě jako na státního úředníka, ale samozřejmě změna legislativy je nutná.

Jsou nějaké oblasti na trhu, kterými by se úřad měl více zabývat?

Ve své koncepci jsem označil jako nutnost se v dlouhodobém horizontu zaměřit na to, aby se začaly sledovat i trendy odhalování protisoutěžního jednání v zahraničí. To znamená trendy, které jsou v zahraničí a logicky se přenášejí i k nám a do jiných členských států EU.

Druhou věcí je, že ÚOHS sám musí být iniciativní. V dnešní době v podstatě jen reaguje na podněty, které mu přicházejí zvnějšku, ale není sám aktivní ve vyhledávání protisoutěžního jednání. A můžeme se bavit o kartelových dohodách, možných kartelových dohodách v oblasti informačních technologií, což je taková oblast, která je opominuta z dozorové působnosti úřadu. Myslím, že to je chyba. Nesmíme zapomenout ani na poskytování finančních nebo bankovních služeb. To jsou přesně ty regulované trhy, kde je málo hráčů…

Je podle vás například v oblastech finančních služeb, telekomunikací, ale třeba i energetiky dostatečná konkurence?

Tady je potřeba si uvědomit, a to je přesně o tom vysvětlování, co může ÚOHS a co má dělat regulátor. ÚOHS je ten, který vlastně řeší situaci, kdy se někdo dopustí protisoutěžního jednání, uzavře kartelovou dohodu, chová se dumpingově. To stíhá ÚOHS. Ale jak se nastaví na samém počátku regulace, to znamená, jak Český telekomunikační úřad nebo energetický úřad nastaví podmínky pro fungování na trhu včetně cenové regulace, tak to je právě na regulátorovi, a to jsou vlastně oddělené světy. K ÚOHS se to dostane v okamžiku, kdy se poruší soutěžní pravidla.

Podle organizace Rekonstrukce státu výběrové řízení, v němž jste uspěl, probíhalo netransparentně, kdy vláda v rozporu se zákonem nezveřejnila ani základní informace, jako je například seznam přihlášených uchazečů. Také jí vadí, že veřejnost se nemohla seznámit s projekty kandidátů. Vy s tím problém nemáte?

Já jsem od začátku říkal, že nejprve seznámím výběrovou komisi se svojí koncepcí, následně koncepci zveřejním. Stalo se tak včera (v pondělí – pozn. red.), kdy součástí vládního materiálu s návrhem na moje jmenování panu prezidentovi je i moje koncepce, můj motivační dopis, životopis tak, jak jsem jej předložil do výběrového řízení. Zároveň jsem udělil na dotaz vlády souhlas s tím, aby byl pro zájemce na Úřadu vlády k dispozici i zvukový záznam z mého pohovoru. Jestli ostatní uchazeči souhlasili se zveřejněním informace o tom, že se přihlásili do výběrového řízení, či nikoliv, to já nevím.

Někteří kritici jdou ještě dál a spekulují, že přestože bylo 11 kandidátů, vy jste byl premiérem Babišem a prezidentem Zemanem vybrán de facto předem. Koneckonců prezident vás označil za velice vhodného kandidáta už před výběrovým řízením.

Myslím si, že ve finále je dobře, že výběrové řízení proběhlo, minimálně z toho důvodu, že člověk může představit svoje vize, se kterými chce nastoupit do úřadu. Samozřejmě informace o mém případném nominování proběhla ještě před výběrovým řízením. Na setkání u pana prezidenta jsem byl dotázán, zdali je ta informace pravdivá, zdali mám zájem se do výběrového řízení přihlásit. Potvrdil jsem, že ano, a bylo mi potom ctí se do toho přihlásit a poprat se s ostatními o tuto funkci. Zároveň bych také řekl, že už jsem těch výběrových řízení prošel mnoho, i na tuto funkci jsem už byl dvakrát přesoutěžován, takže pro mě to není nic výjimečného.

Z korupčních kauz ve fotbale z poslední doby i z vyjádření některých bývalých hráčů se zdá, že ve fotbalovém prostředí se člověk prakticky nemůže nesetkat s korupcí. Vy jste pískal druhou ligu a do loňska jste působil i jako místopředseda Komise rozhodčích Fotbalové asociace. Pokusil se vás někdy někdo uplatit, abyste ovlivnil zápas?

Ne, nikdy nikdo se mě nepokusil uplatit a já jsem si na své důvěryhodnosti vždycky zakládal. Odešel jsem proto, že do fotbalu se skutečně začali vracet prapodivní lidé, kteří byli za korupci odsouzeni v roce 2003. Byla to velká korupční aféra a zároveň také rozhodčí a delegáti byli spojeni s opileckou aférou v Příbrami (dva opilí rozhodčí tam řídili v květnu 2016 prvoligový zápas – pozn. red.). S tím jsem se absolutně nemohl vnitřně ztotožnit. Fotbal mám rád, ale není potřeba mu dávat všanc to nejcennější, co člověk má, a to vlastní dobré jméno.

Chcete i více veřejně vysvětlovat rozhodnutí ÚOHS. Takových jsou ale stovky ročně. Asi tak půjde o komentování jen velkých kauz…

Přesně tak. Já se domnívám, že úřad musí začít vysvětlovat svá rozhodnutí a vůbec možná dělat i osvětu o tom, co vlastně dělá, co je náplní tohoto úřadu. Média ho často označují za nejmocnější úřad v zemi. Nemůže samozřejmě cokoliv, je regulován zákonem a jeho styčným protějškem je primárně Evropská komise.

Je třeba lidem vysvětlovat, co je to soutěž, že máme zákon o soukromoprávním vymáhání škod za protisoutěžní jednání, že každý spotřebitel, pokud mu byla způsobena škoda v důsledku protisoutěžního jednání, má nárok na náhradu škody. Ten zákon je tady od roku 2017, ale připadá mi, že osvěta v tomto ohledu je nulová.

Zároveň se domnívám, že je potřeba i komunikovat o tom, jak využívá úřad například program shovívavosti, kdy soutěžitelé sami nahlásí protisoutěžní jednání a účast na kartelové dohodě, a výměnou za to nedostávají buď žádnou, nebo výrazně sníženou pokutu, což je celo­evropský program inspirovaný praxí z Ameriky 70. let. Ten program není nic tajemného. A znovu opakuji, že je nezbytné veřejné vysvětlování těch nejzásadnějších rozhodnutí.

Plánujete v ÚOHS nějaké personální změny?

Nejprve chci hovořit s kolegy na úřadu, chci se bavit o jejich představách dalšího fungování. Třeba také nebudou někteří chtít se mnou spolupracovat, nebo budou chtít. To je potřeba řešit z očí do očí, a nikoliv přes média.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků