Článek
O evropské směrnici potírání násilí na ženách a dětech jste v úterý jednala s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Na čem jste se domluvili?
Shodli jsme se, že je potřeba otázky násilí na ženách a dětech řešit a nečekat, až k nám přijdou nařízení z Bruselu. Pan ministr si uvědomuje potřebu redefinice znásilnění či postihování kybernásilí, což je ve směrnici obsaženo. Upozornil mě, že v ODS je silně konzervativní křídlo, které s tím není úplně ztotožněno, a změny se budou těžce prosazovat. Jsme dohodnuti, že s poslankyní Helenou Válkovou (ANO) uděláme společné jednání podvýboru pro problematiku a podvýboru pro justici, abychom se soudci a státními zástupci tato témata probrali.
Oběti nezískají víru v systém jen proto, že pachatel půjde natvrdo sedět
Byl ministr Blažek nakloněn redefinici znásilnění, kterou prosazujete?
Byla bych raději, aby návrh redefinice znásilnění, která by měla být založená na absenci souhlasu, byl podán ministerstvem spravedlnosti. Toto téma jsme ale úplně neuzavřeli.
Poslanci: Definujte nově znásilnění
Takže ministr se redefinici znásilnění úplně nebrání?
Tak bych to řekla. Měl tendenci, že by se jen změnily trestní sazby. Vysvětlila jsem mu, že to není cesta, protože oběti nezískají víru v systém jen proto, že pachatel půjde natvrdo sedět. Je důležité, aby za násilí byly adekvátní tresty, ale není to lék na všechno.
Co je v evropské směrnici, kterou jste zmiňovala?
Kriminalizuje formy násilí, jako je znásilnění, které je založené na absenci souhlasu. Dále mrzačení ženských pohlavních orgánů a některé způsoby kybernásilí, například neoprávněné sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez svolení. Pak je to kybernetické pronásledování a obtěžování. Jsou tam ustanovení o podpoře obětem násilí vůči ženám, třeba lepší dostupnost azylových domů a vznik vnitrostátních linek pomoci. Spousta takových věcí u nás už funguje. Směrnice by měla být inspirací, jak naše zákony upravit. Je to teprve návrh a její přijetí může trvat i čtyři roky. Nemyslím si, že by Česká republika měla tolik let čekat na nařízení z Bruselu, než začne jednat, jak se má chovat k obětem trestných činů.
Chtěla byste tyto trestné činy zavést?
Kybernetické násilí je jednou z našich priorit, spolu se změnou definic znásilnění a domácího násilí. Ty činy jsou dnes trestné, ale využívá se jiných skutkových podstat, jako je vyhrožování či nebezpečné pronásledování.
Zákoník měl plnit i preventivní funkci. Ale trestní sazby by si měly určovat unijní státy samy, neměly by být stejné pro všechny země, jak směrnice navrhuje.
Zvýšit tresty za znásilnění jde i bez Istanbulské úmluvy, upozorňují aktivistky
Na schůzce ústavně-právního výboru se někteří poslanci proti směrnici postavili. Marek Benda (ODS) ji označil za „snahu Evropské komise obejít členské státy, které nepřijaly Istanbulskou úmluvu“.
Jsem přesvědčena, že spousta kolegů, kteří proti Istanbulské smlouvě vystupují, ji ani nečetli. Bohužel má negativní renomé, což velmi komplikuje přijetí jakéhokoli aktu, který se jí může částečně podobat.
Zásadní debata by měla být o tom, jak minimalizovat násilí na ženách a násilí obecně u nás. Jak ochránit oběti.
Důležitá je i diskuse s veřejností o tom, že sex bez souhlasu není normální. Ideologická debata mi nepřijde namístě.