Hlavní obsah
Komunisté chtějí znovu zrušit lustrační zákon. Foto: Jan Handrejch, Právo

KSČM chce opět zrušit lustrační zákon

Komunisté po mnoha letech opět přišli s návrhem okamžitě zrušit lustrační zákon, který přijalo někdejší Federální shromáždění před třiceti lety. Původně měl platit do roku 1996, nakonec ale zákonodárci rozhodli o jeho trvalé platnosti.

Komunisté chtějí znovu zrušit lustrační zákon. Foto: Jan Handrejch, Právo
KSČM chce opět zrušit lustrační zákon

Stejně jako v minulosti je ale zřejmé, že návrh parlamentem neprojde a další pokus KSČM vyjde naprázdno. Naznačují to vyjádření některých poslanců oslovených Právem.

„Je to zákon, který je dávno nepotřebný, nadbytečný a věřím, že všichni ti, kteří tvrdí, že náš právní řád je přetížený, návrh podpoří,“ uvedl šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. Narážel tím především na poslance ODS, kteří si předsevzali, že prosadí zrušení tzv. obsoletních, tedy neúčinných právních norem.

„Je to zákon, který je dávno nepotřebný, nadbytečný a věřím, že všichni ti, kteří tvrdí, že náš právní řád je přetížený, návrh podpoří.

Jenže odpověď části opozice je jasná: „Je to jen gesto pro voliče. Pokud by to mysleli vážně, mohli s návrhem přijít už zkraje volebního období. S našimi hlasy počítat nemohou,“ prohlásil místopředseda klubu ODS a šéf ústavněprávního výboru Marek Benda.

Právě pravicová opozice se před šesti lety v době Sobotkovy vlády neúspěšně snažila při projednávání zákona o státní službě rozšířit lustrace také na členy vlády.

Na ty se totiž zákon nevztahuje, byť se stalo nepsaným pravidlem, že někteří ministři dobrovolně předkládají své lustrační osvědčení. Stejně tak se nevztahuje na poslance a senátory. „Pokud neuspějeme, budeme to zkoušet znovu a znovu a znovu,“ popsal snahu komunistů Kováčik. Pod návrhem připojilo podpis všech patnáct členů jeho frakce.

Presumpce viny a omezení práv

Komunisté jsou přesvědčeni, že lustrační zákon vychází z presumpce viny, což omezuje občanská práva. „Zákon v současné podobě na základě presumpce viny a bez jakéhokoli šetření a soudního projednání stanoví fakticky postih spočívající v doživotním omezení některých občanských práv, aniž by se postiženým osobám přiznalo právo na zrušení uloženého postihu a aniž by byla stanovena promlčecí lhůta,“ zdůvodňuje KSČM svůj návrh.

Poukazují na to, že naproti tomu jsou postupně promlčovány nejzávažnější zločiny z 90. let, jako byly vraždy, privatizační podvody, korupce a zneužívání moci. Podle místopředsedy klubu ANO Josefa Hájka je návrh komunistů tématem k diskusi právě proto, že po třiceti letech už lustrační zákon nemá takový význam.

Připomněl, že i v Německu měl obdobný zákon omezenou platnost. „Jsme již třicet let po změně režimu, to budeme čekat sto let, nebo až všichni estébáci nebo milicionáři, kteří byli tehdy v aktivním věku, zemřou? Již dnes jsou většinou v důchodu,“ řekl Hájek.

Připustil ale, že je to pro ANO citlivé téma. „Ještě ne­jsem rozhodnut. S ohledem na to, že ještě není vyřešena otázka očisty našeho pana předsedy Babiše, tak to může vyvolávat dojem, že to děláme účelově,“ prohlásil.

ČSSD: pro změnu není důvod

Jasno má naopak podle šéfa klubu Jana Chvojky sociální demokracie. „Zákon je důležitá norma a symbol vyrovnání s obdobím komunistické totality. Nevidím žádný důvod pro jeho zrušení.“

Lustrační zákon vystavuje stopku pro funkce obsazované volbou, jmenováním nebo ustanovením v orgánech státní správy, v bezpečnostních složkách a dalších organizacích. Týká se těch, kteří v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 pracovali v StB, nomenklatuře KSČ, byli členy Lidových milicí anebo studovali na vybraných vysokých školách pro bezpečnostní složky v Sovětském svazu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků