Článek
„V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení,“ řekl Klaus v Českém rozhlase.
Vládě, na jejíž zasedání prezident chodí výjimečně, připomněl, že se má snažit udržet finance a dluh v bezpečné výši. „Proto vláda zvyšuje daně, proto provádí rozpočtové škrty, které tvrdě dopadají na občany, zejména na sociálně slabší,“ dodal.
Podle prezidenta Česko žije s deficitem, jehož se není schopno samo zbavit. Klaus také zaútočil proti vládní TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg v neděli prohlásil, že pokud Praha eurozóně nepůjčí, hrozí jí izolace.
Prezident uvedl, že právě kvůli takovému strašení jsme v těžko řešitelném evropském problému. „Předem si zužovat svobodu našeho rozhodování argumentem, že se bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace, je mylné,“ uvedl. A vůči topce poznamenal, že by jako vládní strana s resortem financí neměla „lehkomyslně“ volat po zvýšení zadlužení ČR.
ČNB je opatrná, průmyslníci pro
Rozpolcení politické scény kvůli půjčce je přitom patrné. Proti TOP 09 a soc. dem. stojí kromě Klause Věci veřejné, které kvůli tomu vyhlásily bleskové stranické referendum, a silně skeptické hlasy zaznívají z ODS.
Vyřešení rozepře o 89 miliard tak pravděpodobně zbude na premiérovi Petru Nečasovi a postoj ODS rozhodne, jakým směrem se ČR vydá. Nečas po pátečním summitu lídrů EU v Bruselu uvedl, že si Česko svoji finanční účast ještě rozmyslí, jelikož potřebuje znát detaily dohody. Přitom peníze na záchranu eura stály za pádem vlády na Slovensku a nyní notně otřásly koaliční vládou v Británii.
Za prezidenta se v pondělí nepřímo postavil i guvernér ČNB Miroslav Singer, podle něhož celková částka 200 miliard eur (asi 5,1 biliónu korun), kterou pro zadlužené země žádá Francie a Německo, bude mít tolik účinku jako „acylpyrin na zlomenou nohu“.
Naopak znepokojení, že Praha se posouvá mimo blok zemí podporujících dohodu, vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Dostat se na okraj evropské integrace bez možnosti ovlivňovat její budoucí podobu by pro českou ekonomiku bylo velmi nešťastné. Otázka tedy nestojí, zda dohodu přijmout, nebo odmítnout. Nýbrž za jakých podmínek ji přijmout,“ uvedl viceprezident Radek Špicar.
Kalousek: Je to riziko
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) přiznal, že půjčka je „z ryze fiskálního hlediska je nevýhodná a riziková“. „Jenže je to současně i otázka zahraničněpolitických priorit. Nemůžeme být v našem postoji ojedinělí, ze zahraničněpolitického hlediska by to byl nerozum. Částka je to ovšem mimořádně vysoká, je možné vyjednávat o menší sumě,“ řekl Právu.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka odpůrce poskytnutí půjčky označil za sobce a hochštaplery.
„Euroskeptici v naší vládě volají do zbraně: Chraňte české peníze, nepůjčujte prohnilé Unii! A cudně mlčí o tom, že tato Unie napumpuje do ČR stejnou sumu, již potřebuje půjčit, za pouhé dva roky,“ uvedl s tím, že nestabilita v EU by dopadla na české hospodářství.